You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Únor 2013

Oscars 2013

25. února 2013 v 18:55 | Lotte |  Les Misérables - The Movie
Včera/dnes v LA proběhlo slavnostní předávání nejprestižnějších filmových cen - Oscarů. Pro naše podmínky bylo v poněkud nesledovatelném čase, jen považte, že když jsem kolem páté vstávala do školy, tak se ještě doudělovaly některé ceny. Ouuuch. Proto chovám hluboký obdiv k mým britským přátelům na Twitteru, kteří věrně přes life stream Oscary sledovali. A to mají ještě o hodinu méně, guys!
Bídníci z 8 nominací proměnily celkem tři a to:
Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Anne Hathaway
Nejlepší make-up
Best sound mixing (to snad ani nevím jak přeložit. Míchání zvuku? :D)

Ano, seriously. Hugh Jackman nevyhrál. What the...?!
Bohužel jsem s tím v koutku duše počítala poté, co jsem si v kulturní rubrice Práva přečetla, že Daniel Day Lewis ho má za svoji roli Lincolna v kapse. A žal mělo Právo pravdu. Chm. Kéž by ne.
Já teda Lincolna neviděla, jen jedna má oblíbená britská vlogerka pravila, že je to dobrý film...ale nudný. Viděl ho někdo z vás, guys?

Tak či onak, Les Mis OWNS Oscars. Jejich vystoupení upraveného One Day More mě dohnalo slzám. One Day More mě ještě nikdy nerozplakalo!
A strašně jsem se pro ně cítila hrdá, jak tam tak stáli na jevišti, celý sál největších hollywoodských hvězd jim aplaudoval ve stoje a ze stropů visely francouzské vlajky & rudé vlajky.
Aaron měl rudý kapesníček v kapse saka. P-E-R-F-E-C-T!
A Russell. Ach. :D Luv him. A miluju ten potlesk, když vejde na jeviště. Ach. *.*
A pak...v company jsou tam naši muzikáloví chlapci! Jejejejej! Ramin Karimloo, Killian Donnelly, Jamie Muscato a i filmový Grantaire George Blagden & mnoho dalších šťastných.
Killian pravil, že to byl nejskvělejší okamžik jeho života. :')

Podzimní pohádka o Barbaře Jane: Kapitola 12: Zrádce rodu de Chagnyů

24. února 2013 v 20:46 | Lotte |  Čtvero ročních pohádek o BJ
"Jak jsi mohla? Po tom všem? Já ti opravdu…opravdu ti důvěřovala!" Barbaru popadl takový záchvat vzteku, že oba strážní, kteří ji drželi, měli co dělat, aby zápolící děvče udrželi v mezích.
"Počkej, to přece….ne. Ne, tak to není. Barbaro, drahá poslouchej mě…" začal Hadley.
"Tebe se nikdo na nic neptal, zlatíčko." vyjela Lotte a mávla svým žezlem vytesaným z ledu. Hadley zasténal a zhroutil se do náručí hlídačů. Napjaté mimické svaly se mu pozvolna uvolňovaly, až se tvářil stejně bezcitně jako stroj, zrovna jako když ho našli. "Odveďte toho drahouška zpátky do jeho šatny. Zatoulal se nám, ale už je to v pořádku." zacukrovala Lotte. Hadley na ni upřel malátný pohled. "V pořádku." zopakoval poslušně, předtím než ho odvlekli pryč.
"Ne! Ne! Hadley! Nemůžeš mi ho zase odvést! Hadley,můj Hadley! Jak mi to jen můžeš udělat?" Barbara se přestala vzpírat svým věznitelům a jako hadrová panenka se povolila jejich stisku s rezignovaným výrazem. Bylo očividné, že teď už jí na ničem nesejde. Lotte ji ostatně stejně ignorovala. Svým oblečením k muzikálově oděné trojici Killian, Trista a Barbara ladila, neboť na sobě měla Sierřinu róbu z titulní písně Love Never Dies. Jen už nebyla růžovo - zlatá. Na první pohled svojí kombinací bílá - stříbrná studila, zrovna tak skvostný náhrdelník, jehož rubíny byly nahrazeny průzračnými křišťály. V rudých vlasech měla posazenou korunku vytesanou zrovna jako její žezlo z ledu. Její ostré hroty na tak drobném stvoření se sotva sto šedesáti centimetry jako Lotte tvořili hrozivou kombinaci. Přemýšlivě přecházela sem a tam, až přestoupila před Killiana, který na ni upřel tvrdý pohled. "Ale, ale…víš, můj drahý, že jsi poslední člen company z pětadvacítky co mi chybí? Co jsi mě natrápil, ty zlobivý! Ale to nevadí, nevadí. Dostaneš krásný stůl hned vedle Nadima. Já to promyslela, víš? Jste přece kamarádi…dělal ti alternaci. Je to dokonalé, skvělé!" vyprávěla sladkým hláskem. Čím víc mluvila, tím ospalejší Killian byl, až skončil stejně jako Hadley…jako tělo bez duše, reagující jen na Lotte.
"Abych tak pravdu řekla, jsem tvým příchodem zaskočena, milá Tristo." otočila se k dotazované se zadumaným výrazem, okázale ignorujíc Barbařino spílání.
"Jaká sladká, prostě přímo dokonale milá návštěva od jedné z pomocnic mého lvího přítele!" rozplývala se Lotte dál. "Ty jsi geniální studnice velmi potřebných informací, Tristuško!"
"Nic ti neřeknu! Ani slovo! Nedostaneš to ze mě!" zajíkla se Trista s vytřeštěnýma očima.
Lotte okázale vzdychla. "Já vím, já vím….ale já mám své metody, víš? Velmi účinné metody, musím říci. Odvar pravdy má opravdu bolestivé vedlejší účinky, ale my přece obě víme, že je to to tak nejlepší, viď?" Lotte doširoka rozevřela oči a s šíleným výrazem pokynula, aby ji odvedli.
Bez zájmu přešla k Barbaře. "Hmm, co s tebou…? Nezajímáš mě, víš? Svůj úkol jsi splnila…přivedla jsi mi Kiliana a Tristu…co s tebou dál? Někoho tak sobeckého, kdo kvůli vlastním zájmům přivede do pout své přátele tu přece nechceme, viďte?" otočila se na své sluhy.
"Ano, nejváženější, zajisté…" zašuměli mezi poklonami.
Lotte potěšeně vzdychla a zvedla do výše své žezlo. "Bude z tebe nejvíc roztomiloučká létající opička z celé Oz…" zašvitořila.
"To přece…to mi neuděláš…ty potvoro!" zavřískala Barbara a vrhla se po ní. Jen na poslední chvíli jí zastavili strážní.
Lotte od ní o krok ustoupila. "I ty jedna…však ona tě madame Morrible naučí dobrému chování!"
Nad Barbarou se otevřel vír a pohltila ji tma.

The Phantom of the Opera London 2008 video bootleg aneb óda na Ginu Beck a Ramina Karimloo

24. února 2013 v 19:02 | Lotte |  Fantom Opery West End
Obsazení z roku 2008 pokládám jednoznačně za nejlepší, jakým se dosud londýnská produkce FO pyšnila. Pokud nepočítám original cast, který vždy stál, stojí a bude neochvějně stát na piedestalu ve velmi speciálním místě srdce všech muzikálofilů.
Ramin Karimloo & Gina Beck & Simon Bailey jsou pro mě tak speciální, protože jsou to moji první Erik & Christine & Raoul, které jsem kdy poznala. Tím myslím ve stage verzi.
Tento bootleg sice není kompletní, no všechny...abych tak řekla "podstatné" scény muzikálu tam máme....:)

Final Lair - Earl Carpenter, Rachel Barell, David Shannon

24. února 2013 v 8:47 | Lotte |  Video týdne
Videem tohoto zasněženého týdne je Final Lair, o kterém jsem zjistila, že je velmi diskutované Final Lair.
Proč?
Všichni milují Earla, protože Earl je prostě super-skvělý, ale v tomto představení jako Erik i super zoufalý, osamělý a na dně a dokonce si před Christine klekne aby neodešla.
Stinný protiklad je pak všeobecné spílání na Rachel, protože se zdá být chladná, krutá, nelítostná...když se od něj odvrátí a při scéně, kdy mu vrací prsten se na něj sotva podívá.
BUT.
Lotte knows.
Lotte totiž viděla ještě i jinou verzi Final Lair, kdy je kamera kvalitnější a záběr na Rachel pořádný, takže jde vidět, že je to záměr, nedívat se na Erika. Její podání téhle scény. Její náhled na postavu, kdy se na něj nedívá, protože jí láme srdce vidět ho tak zlomeného. Protože nad ním pláče nejednu hořkou slzu. A protože to zatraceně dobře umí zahrát, jen to prostě na téhle jedné nahrávce nejde vidět.
Stop hating Rachel! :D

Current Broadway POTO cast - new videos!

23. února 2013 v 15:42 | Lotte |  Fantom Opery Broadway
Konečně někdo nahrál videa současného broadwayského obsazení! (Ani jedno z těch čtyř videí není All I Ask Of You...fňuk.)
Máme Think of Me, Wishing you Were Somehow Here Again & Wandering Child, Point of no Return, Final Lair.
No All I Ask Of You.
Proč má Raoul vlastně tak málo pořádných scén?! :D
Sierra je g-e-n-i-á-l-n-í! Slyšíte ten obrovský posun v jejím rejstříku? Řekli byste, že je to ta samá herečka jako z pětadvacítky v Londýně? A to už mi tehdy přišla dokonalá. Co ta žena nedokáže. Seriously. Ona dokáže všechno. SuperSierra.
A to Final Lair...uch, ach. To objetí s Kylem. *.* To jak, když se k němu Hugh přiblíží a Sierra zakřičí něco co mým uším zní jako "Stop!" a postaví se mu do cesty. Uch. Dokonalé.
Během těch videí prostě musíte cítit s natáčejícím. Kdosi před ním/ní TAK zacláněl...

The Phantom of the Opera world tour in Seoul

23. února 2013 v 14:42 | Lotte |  Fantom Opery Světová tour
Světová tour Fantoma Opery jak už víme, je v Soulu. Obsazení zůstává stejné, tedy: Brad Little jako Fantom, Claire Lyon je Christine a Anthony Downing Raoul, vikomt de Chagny. :)
Další zastávka tour je pro nás, české fanoušky, rovněž lehce z cesty, je to Bangkok v Thajsku, kde se tour zdrží od května do června 2013.
Objevily se jisté spekulace, že poté Claire zaujme místo leading lady ve FO na Broadwayi, protože v létě obsazení opustí Samantha Hill a obsazování tour Christine na Broadway není žádná novinka. Marni Raab, teď už bývalá Christine, v roce 2004 rovněž účinkovala ve světové tour jako Christine a aby ten svět nebyl už tak malý, po jejím boku se občas dokonce objevil i Alexander Lewis jako Raoul. Ten Alexander Lewis, bratr Bena Lewise, you know. I když s ní spíš raouloval Jarred Cartland, nutno podotknout. A abych nezapomněla...Fantoma jí tehdy dělal taky Brad Little. Small, small world!
Brad je v Koreji brán za známějšího, neboť kromě už zmíněné FO tour zde hrával v Jekkyl & Hyde.
Kdo vydrží foto-smršť se na konci článku může potěšit zajímavými odkazy. :)
P.S.: Anthony je ale fešák, right? *.*


Tisková konference před premiérou. :)

Harlem Shake - The Phantom of the Opera cast

21. února 2013 v 18:03 | Lotte |  Backstage
Aukcinonář má swag. Jo, ten má zatraceně zatracený swag. :D A to jsem to slovo nikdy předtím nepoužila..! :D Ale jde říci něco jiného než...ten má ale swag?! :D
A s tímhle swagem na konec se loučím! :D



Backstage mix 10

20. února 2013 v 18:31 | Lotte |  Backstage
Yey, máme tu první kulaté výročí projektu backstage mix! :) Tak snad jich bude ještě mnoho! :)
Dnes se podíváme především na Broadway, kde to ještě stále žije v duchu pětadvacátého výročí! :)


Věděli jste, že Sierra a její sestra Summer pracují spolu? :) Sierra jako Christine, Summer hraje na čelo. Sisters of Broadway!!! :)

Čistá duše doktora Nashe

19. února 2013 v 17:54 | Lotte |  Lotte's cinema
Druhý snímek Lottina kina je opět z filmografie Russella Crowea. *.*
Jedná se o životopisný film natočený podle doktora Johna Forgbese Nashe, držitele Nobelovy ceny za Ekonomii. Ale k té vedla ta nejtrnitější cesta, jakou si jen dovedete představit...

John je všechno, co se jednomu vybaví pod slovem odlišný...
Je uzavřený, stydlivý, zoufale neovládá základní společenské normy a svým přímým jednáním uvádí do rozpaků...
Žije si ve vlastním světě čísel a pro běžné smrtelníky nepochopitelných věcí a je tak spokojený - ta pravda je, že nemá rád lidi. A lidi nemají rádi jeho.

Na Princetonu se setkává se svým spolubydlícím a zároveň jediným přítelem Charlesem Hermanem. Charles to má všechno tak nějak na háku - škola, tituly, ocenění a převratná inteligence...? Ne, díky, ale dal bych si pivo. Je to pravý opak Johna, zároveň přesně ten člověk jaký pro zachování rovnováhy John potřebuje. Stará se o praktické věci - "Johne, jedl jsi dnes vůbec?", "Johne, nedělej si z toho tak těžkou hlavu, příští projekt ti vyjde." "Johne, kašli na to a pojď na pivo."

Remember, love never dies! 50. část Epilog

17. února 2013 v 20:29 | Lotte |  Remember, love never dies!
O rok roky později…

"Tohle nezvládnu, Raoule." zabědoval Henri.
"Ovšemže ano." odvětil dotazovaný tónem, který jasně naznačoval, že tenhle rozhovor není veden poprvé.
"Ne." trval na svém Henri.
"Dobrý Bože, tak já ti pomohu." řekl povzbudivě Raoul svému nejlepšímu příteli, který se právě do svazku, ze kterého se sám nedávno za menšího veřejného skandálu rozvázal, rozhodl vstoupit.
Natočil ho čelem k zrcadlu a zavázal mu vzpírající se vázanku sám. "No vida, ani to nebylo tak těžké, že?" pousmál se na něj jako na malé dítě a zastrčil mu do klopy bílou růži, kterými byl celý kostel vyzdoben. Meg z nich ostatně měla i kytici, ale to Henri ještě nevěděl.
"Nemluvil jsem o té kravatě!" ucedil Henri skrz drkotající zuby.
"Že ne?" podivil se Raoul.
"Vskutku." pravil Henri znovu nalezeným důstojným tónem. "Spíše bych očekával, že mi jako už zkušený dáš nějaké rady."
"Rady?" Raoul se zachechtal. Když zjistil, že se Henri tváří stále vážně, dokonce snad trochu nechápavě, tak se mírně zklidnil a skepticky na něj pohlédnul. "No víš, jestli zrovna já jsem ten člověk, který by měl udílet rady…ach, to vskutku pochybuji. Nakonec to není tak složité. To prostě projdeš tou uličkou, počkáš na nevěstu…řekneš ano, políbíš ji…a prsten! Jistě, nezapomeň jí navléct ještě předtím prstýnek. Máš je?"
"RAOULE!"
"Copak?" otázal se nevinně.
"To ty….to ty máš mít ty prsteny, jsi svědek!" Henrimu před očima naskočili mžitky.
"Žertuju, mám je." Raoul se znovu zasmál. "Je to poměrně příjemná změna, když jsem pro jednou ten vyrovnaný a v klidu já." spokojeně zamručel a pohodlně se usadil do čalouněného křesla.
"To od tebe není hezké." podotknul Henri poté, co znovu nalezl dar řeči.
"Jako by od tebe někdy bylo. Vzpomeň si třeba, když jsi mě v den plesu léčil z kocoviny." usoudil Raoul nevzrušeně a zapálil si doutník.
"Nikdy bych si nepomyslel, že já - já, se někdy budu ženit." ozval se přidušeně Henri a okázale otevřel okno.
Raoul však doutník neuhasil. "Věru, polovina Paříže by s tímto výrokem jistě souhlasila." lenivě se vyhoupnul z křesla a jednou rukou ho vzal kolem ramen. Vyvedl jej na balkonek a nenuceně se opřel o zábradlí. "Nejsem vhodný člověk na to, abych ti na uklidnění popisoval krásy a radosti manželství. Zkrátka a dobře - neměl jsem štěstí. Co je hlavní - neměl jsem ženu která mne neochvějně milovala. Jen mě. Ale co - to je dávná historie, koho už tenhle příběh zajímá? Ty a Meg, to je něco docela jiného. Drahý příteli, vzpomeň jaký jsi byl - ó, jak já tě nesnášel - a pohleď na sebe teď. Pamatuješ, co jsem ti na to tehdy řekl? V tom baru, po úplně prvním setkání s ní?"
"Obávám se, drahý příteli, že jsi zjevně podlehl ženě." odrecitoval Henri.
"Tak, ano. A kdo by si tehdy pomyslel, že to dopadne takhle? Já asi ne. Počítal jsem s nešťastnou láskou, snad mám pocit, že jsem ti ji tak trochu přál. Nedívej se na mě tak! Říkal jsem si, že bys potřeboval už konečně nějaký pomyslný políček, ženu která by tě odmítla…aby ses konečně probral, rozumíš? Přitom jsem si ani neuvědomoval, že všichni na probuzení ze strnulého stavu zahořklosti čekají u mě. Nemyslíš, že my dva jsme se hledali, až jsme se našli? A teď tu spolu stojíme a za pár hodin budete s Meg svoji. Neříkám, že tvoji nervozitu nechápu. Ale bát se, to není potřeba, opravdu ne. Teď už bude všechno jen dobré, říkej mi, že jsem pošetilý, ale já tomu opravdu věřím. Trable už se na nás vyřádily dost, teď je čas, aby šly zase o dům dál." Usoudil spokojeně a zahleděl se na horizont Paříže, která se před nimi rozkládala jako na dlani.