You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Duben 2013

Olivier Awards 2013

29. dubna 2013 v 22:39 | Lotte |  Koncerty a vystoupení
Rok se s rokem sešel a další ročník Oliview Awards je za námi. Sledovala jsem, kdo z našich známých tváří se na události sešel a zatím vím o čtyřech: Marcus Lovett, Sofia Escobar, Gina Beck a Summer Strallen.
S čímž se k mé neskonalé radosti pojí i dvě velmi krásná videa - The Phantom of the Opera a For Good. :)
Jsem strašně ráda, že tentokrát konečně na nějakou obdobnou londýnskou akci pozvali i herečku Christine, tedy Sofii, a nenechali to jen na Fantomovi a Music of the Night, jakkoliv tuto píseň přirozeně miluji. :) Jen jsem si hrozně přála konečně Sofii jako Christine nejen slyšet, ale i vidět. Samozřejmě pár videí z koncertů, kdy zpívá fantomácké písně existují, ale takto je to přeci jen něco docela jiného. :) Ona je anděl, nebeské stvoření. Je opravdu neskutečně krásná, viďte? :) A především spolu s Marcusem tak souzní - kromě Samanthy Hill a Hugha Panara jsem ještě neviděla tak spokojenou Christine v náručí Fantomově. :) Omámenou, sváděnou...jistě - ale tohle je něco mnohem jiného. Ti dva spolu té písni zase vdechli nový život, vůbec ale vůbec to nevypadá, že by se Fantom musel kdovíjak snažit, aby si svoji lásku získal, none? :))
For Good je už tedy bez kostýmů a s mikrofony, přesto stále magická. Znovu říkám, že jsem byla potěšena, protože to je první video Louise Dearman jako Elphie, což mne zajímalo. Jestli si totiž vzpomínáte, tak ona kdysi hrávala Glindu. Tím pádem je docela první herečka, která od Glindy přešla na Elphie. :)
Gina je zkrátka perfektní jako vždy, i když to pro ni mohlo být těžší než pro Sofii a Marcuse, je dokonale ve své roli. Hraje Glindu strašně roztomile a pro co jsem ji obdivovala už u Christine - ani na okamžik její výraz není pasivní a reaguje na nejmenší podmět v písni. A vypadá překrásně, opravdu překrásně. Kdo jí dělal vlasy, make-up, vybíral šaty a šperky....dobrá práce. Moc dobrá práce. Je okouzlující, trochu mi připomíná Audrey Hepburn. :)
Přála bych si i nějaké video se Summer, bohužel nám musí stačit alespoň fotka. Její šaty jsou jako pro vílu a protože Summer je už od přírody moc hezká, dělá jim čest. :)
Musel to být galaktický večer! :)

Empty Chairs at Empty Tables - Ramin Karimloo

28. dubna 2013 v 11:54 | Lotte |  Video týdne
Předminulý týden byl video týdne...RAMIN. A tento týden je to...RAMIN. Welcome back, honey! :D
Ehm, taky máte pocit, že Raminova reakce na takové zvolání by byla obdobná s tím hejbátkem.?
"Leave me alone, crazy fangirl. You're scaring me."
Right, jedná se o video ze zkoušek, které Ramin velmi laskavě filmuje a dává na svůj účet na YT. Ten účet se jen tak mimochodem jmenuje ARoamingIranian, takže toulající se Íránec. D'aww, how sweet?
Je úplně galaktický, jak hned na začátku představuje svoji kapelu ve stylu, že na ně ukazuje prstem a...ach, to se musí vidět, pusťte si to!!! :D
A že má zatraceně dobrou kapelu, není-liž pravda? Tohle upravená verze notoricky známe ECAET - už vím, proč se ta písnička nedává do zkratky - je tak bombózní! Taková pohodová, uším lahodně znějící - text o tom, jak jsou všichni mrtví, občas potřebuje trochu povzbudit! Přesto je to zároveň trochu deprimující a skličující, což je zkrátka hudební oxymorón! :D
A mohu ještě podotknout, jak hafomoc tam miluju ty housle? Přece jenom to trochu vrací onu klasiku do písně, která se nedá moc radikálně předělat.
A Ramin je génius. Zmiňovala jsem to už někdy? He is. Na začátku šeptá, jako by se modlil za své přátele, přechází do hlubokého ponurého hlasu, kdy konstatuje...no, že jsou všichni mrtví. Zvyšuje hlas, kdy zoufale křičí na přeludy přátel ve své mysli. Zatraťte mě, nebo odpusťte, jen už dost tomuto mučení! Oh my friends, my friends, don't ask me!
Nakonec se mu hlas zlomí do velmi jemného, citlivého, kdy si vybavuje ten večer kdy...všichni umřeli.
Takže inspirace pro tento týden? Chovejte se tak, aby o vás jednou po smrti taky tak pěkně zpívali! xxx :D

10. kapitolka - Pravda nebo lež

27. dubna 2013 v 10:00 | Tahmed |  Love ever dies

Omlouvám se že povídka nebyla i ve středu, ale nebyl bohužel čas kvli škole, tak se vám omlouvám :-)

Šel jsem za ním, abych si s ním konečně promluvil o mé ženě. Nelíbilo se mi, že s ní opět manipuluje. Opět se objevila v jeho životě a zase věří, že mu patří. Nevím, co mu dává tu víru.

Tmavé uličky jeho podivného světa se zužovaly, klikatily a dovedli mě přesně k tomu domu, kde jsem našel Christine. Dům působil už tak odpudivě. A ještě odpudivější na něm byla věž, ve které se svítilo. Věděl jsem, že ho tam najdu.

Kabaret Scotta Garnhama

22. dubna 2013 v 21:47 | Lotte |  Koncerty a vystoupení
Scott Garnham si splnil jeden ze snů a uspořádal si vlastní kabaret v Pheasantry.
Přizval si několik hostů a z toho slavného večera jsou na YT už dvě videa. Věřím, že je to je jen začátek a další přijdou. :)
První z nich je duet s Killianem Donnellym.
Musím se přiznat, že tomu povídání na začátku jsem nepozoruměla úplně všemu, moje nejoblíbenější pasáž rozhodně byla, když Scott začal mluvit o Les Mis filmu.
Killian: "No, jo! Tam jsem hrál!"
Scott: "Vážně?"
Killian: "Ty sis mě nevšiml?"
Scott: "Eh...a jakou jsi tam měl píseň...?"
Killian: "No....hm. Mával jsem na Gavroche a říkal mu 'Pojď zpátky, pojď zpátky!"
Scott: "A to je všechno."
Killian: "No....v podstatě ano."
(Volně převedeno, nebrala jsem to fakt slovo od slova a nepřekládala. ;D). Oh my Goodness me! Byla jsem mrtvá smíchy! :D
Killian tam byl ohromně sladký, ten jeho rozkošný úsměv, lidičky! Víte, jak on pořád na fotkách dělá ksichtíky, nebo se naopak jako Raoul tváří velmi vážně a sofistikovaně, tak jsem neměla mnoho šancí postřehnout jeho přirozený úsměv. A že to stojí za to! :)
A pak samotná píseň...:D :D :D. Killian je génius. Opravdu génius. On se umí tak zatvářit, že rozesměje celou místnost, jako nikdo. Nemluvím o dušení se vodou na jevišti a kašlání Scottovi do zpěvu! :D Chudák Scott měl co dělat, aby nevyprskl smíchy a do toho musel zpívat! :D Ti dva jsou spolu zrovna tak úžasní, jako jsou Killian a JOJ!!! :D *.*
Na fotce nám to tedy zrovna předvádí Scott ale...že je ňuňínkovské, jak má Killian tendence skousávat si spodní ret, aby se nesmál? :D :D A že to u té bláznivé choreografie asi stálo hodně námahy! :D Killian je jak znovu říkám génius. :)
Další píseň je se Simonem Baileym, tentokrát zcela seriózní, ale stále kouzelná. :) Obávám se, že nepoznám, o jakou píseň se jedná, zřejmě to asi ani neví sama autorka videa, protože to nikde neuvedla, ale nevadí! :) Má krásný text. :)
Je neskutečné, jak se k sobě Scottův a Simonův hlas hodí, tvoří kombinaci, která je božským darem pro vaše uši. Především, když úplně na konci spolu tahají ty tóny...
Však taky slečně nahrávající ujede zasněné "Gorgeous..." a má pravdu, to tedy je. Jsem tak pyšná, když mohu říci, že Simon byl můj první Raoul. Tedy stage Raoul. :) Má díky tomu zkrátka velmi speciální místo v mé muzikálofilské dušičce, která se roztančí radostí, kdykoliv ho uvidí a uslyší. Ač ho nemám, určitě by byl na mém top listu Raoulů. :)

The musical is BACK!

21. dubna 2013 v 22:30 | Lotte |  Video týdne
Na tohle video jsem dnes v dopoledních hodinách narazila čirou náhodu a absolutně si jej zamilovala. Ani se neptejte, kolikrát jsem si ho pustila, to je snad nespočitatelné. Hugh je seriózně skvělý. Víte, že je hrdým vlastníkem svatého grálu muzikálových herců - ceny Tony?
Další pozoruhodný fakt je, že tahle oscarová vystoupení ho dala na jednu scénu jak s Anne Hathaway, jeho budoucí Fantine, tak teď i s Amandou Seyfried, jeho budoucí dcerkou Cosette. Ono totiž - nevšímejte si toho titulku u videa, které je mylné. Nejedná se o představení z roku 2013, nýbrž 2009. Ew, těsně vedle.
Už jen začátek je strašlivě sladký. Jak Hugh kývne, aby mu hodili hůlku a nic, tak kývne znovu, velmi velmi důrazně, že už to nemá šanci přehlédnout ani slepý a do toho nahodí americký úsměv. :D To je galaktické! :D
Posléze si začne po scéně poletovat jako motýlek do rytmu! To je tak typicky tradičně muzikálové! Je to tam! On má prostě muzikálofilské srdce!!! A proto má Tony!!! :)
To ani nemluvím o zástupu osmokingovaných tančících fešáků s hůlkami a velkolepém tanečním čísle, při kterém už taky konečně poznávám písničku. Singing in the rain, klasika všech klasik. :) Zjevuje se Beyonce v odvážném rudém kostýmu představující Marii. West Side Story? Yes!! :)
Za mocných bubnů a blikajícího světla Maria Beyonce sejde schody a rozpálí to na další nestárnoucí klasiku. Pomádu! Kde opravdu musím obdivovat choreografii, která je náročná, chytlavá, rychlá a svádivá. O Beyonce jsem to věděla, ale páni Hugh má fakt skvělé pohybové schopnosti! OHMYGOD! *.*
Na řadu přichází Chicago a Hugh doslova na kolenou ze své Velmy Beyonce. Za rytmu povědomé písničky přichází na scénu další tanečníci s hvězdnými hosty - již zmiňovanou Amandou se svým hereckým kolegou z filmu Mamma Mia a Zac Efron a Vanesa Hudgens. Nojo, High School Musical též dostal v tomto muzikálovském bloku své místo. Že by to byl Moulin Rouge? Opravte mne, pletu-li se! :)
Zápletka choreografické show je rozchod Hugha a Beyonce. "I don't know how to love him."
Což Hugh okomentuje svým charismatickým hlasem "The best part of breaking up is getting back together again." Odolala by mu nějaká? Seriously? NO WAY. Načež mu Beyonce odpoví legendární "And I will always love you." z filmu Osobní strážce.
Potom dostane prostor onen zmiňovaný High School Musical a Mamma Mia, během které se Maria Beyonce a Tony Hugh dají opět oficiálně dohromady.
Následuje velké finále, které je kombinací Čaroděje ze země Oz Dorotkou Beyonce a West Side Story Tonym Hughem.
Miluju to, prostě miluju. Tohle je pohlazení duše každého muzikálofila. Málo věcí mi dokáže vyčarovat takový úsměv na tváři. A Hughovi to tady fakt zatraceně sluší, bez těch vousů, co nosí teď. :) A ty sladké pohledy, které vrhá po Beyonce....gentlemani ještě nevymřeli, ladies! ;)

Podzimní pohádka o Barbaře Jane: Kapitola 16: Rytíři kulatého stolu

20. dubna 2013 v 19:20 | Lotte |  Čtvero ročních pohádek o BJ
Barbara a Elphie zaujaly novou strategickou pozici. Choulily se v křoví, které bylo tak nejblíže, jak jen mohly k vězení proniknout. Mohl za to kužel pronikavého světla mířícího z nejvyššího bodu Ozoweru. Rejdil po okolí a nasvěcoval každou temnou skulinu blat, která se nacházely v jeho okolí a ono křoví byla první příhodná schovka mimo jeho dosah. Když padla noc, stáhla se temná mračna, která zakryla měsíc. Z nebe se spustil jemný deštík, který šuměl ve větvích všudepřítomných stromů a chlad v kombinaci se zmáčenou půdou roztřásl obě dámy.
Oddychli si, když se z hlavní brány Ozoweru vynořily dvě temné siluety. Barbara se vyplížila ven z křoví v závěsu za Elphie. "Tak co myslíš, kterého Fiyera a Glindu teď uvidíme?" špitla Elphie vyčkávajíc, až se ti dva přiblíží.
"Zajisté, ty pravé. Bublinky co ukazují cestu přece nikdy nekecaj!" odvětila též šeptem Barbara v tradičním optimistickém rozpoložení, i když měla náladu pod psa a rovněž i jako zmáčený pudlík vypadala.
"Hu!" udělala, když dva sledované objekty dospěly k jejich stanovišti.
"Hu? Vážně, Barbaro?" sykla Elphie. "Jste praví, nebo falešní?" obořila se vzápětí na Glindu a Fiyera.
"Jste praví nebo falešní..." zakníkala Barbara při pokusu naparodovat ji. "Ještě lepší!"
"Můžete toho nechat? Jen málo lidí je upovídanějších než já, ale vy k tomu máte slušný náběh!" zanaříkala Glinda.
"Glindo!"
"Elphie!"
"Fiyero!"
"Elphie!"
"A ech..."
"Jsem Barbara..."
"Jasně tak...Barbaro!"
"Glindo!"
"Barbaro!"
"Fiyero!"
"Jak stupidní tohle je?" uvědomil si Fiyero a vymanil se z hromadného objetí, protože měl pocit, že se jaksi vytrácí jeho mužská hrdost. "A taky nebezpečné. Víte kolik strážných musela Glinda vzít žezlem po hlavě, protože si uvědomili, že nejsme opravdoví Glinda a Fieyro? Což je směšné - my přece JSME opravdickí! To oni jsou falešní! Nicméně, musím podotknout, že na to, že jsou to jen kopie, jsou to neskutečě chrabré kopie." dodal spěšně, když ho Glinda vyčítavě dloubla žezlem do žeber. "Ano." přitakala. "Nemáme slov, jak moc vděční jsme, že byli ochotni takové oběti."

9. kapitolka - Raoul

20. dubna 2013 v 11:29 | Tahmed |  Love ever dies
zdravím vážení, s lehkým časovým zpožděnim, je zde povídka. kterou bych ráda dnes věnovala jedné oslavenkyni. Ano Lotte myslím tebe :-). a dále bych chtěla povědět, že dnešní část povídky se bude dít z pohledu Raoula a nikoliv Christine :-). A také je lehce kratší.

Jen co zjistila, že děti nejsou se mnou, okamžitě vyběhla je hledat. Nechal jsem ji jít za nimi a zůstal s Meg a její matkou. Obě dvě si mě nejprve měřili a až když si Meg vzpomněla, kdo to před ní stojí, pustila se se mnou do hovoru. S Její matkou jsem hovořil před malou chvilkou.

Broadway company moments

18. dubna 2013 v 23:02 | Lotte |  Backstage
Naše milované obsazení ať už současné či minulé na Broadwayi si užívá zábavu, dobrodružství a mražené borůvky. U čehož se nezapomínají fotit jako o život a svěřovat se se svými fanoušky o radost ze života a muzikálu. :)
Nedávno je například při docela běžné každodenní zkoušce překvapil ALW, který dodržel svůj slib a přiletěl do NY při první možné příležitosti, neboť ze zdravotních důvodů se nemohl zúčastnit oslavy 25. výročí. Způsobil tím samozřejmě docela menší poprask, protože spousta herců se s ním ještě nikdy nesetkala, jako třeba Samantha Hill, Christine. :)
Kdo dále se nám - tentokrát už očekáváně - v NY objevil je na na obrázku - Peter Jöback. Jak jsem informovala , 29. dubna 2013 jej čeká debut na Broadwayi v roli Fantoma. Co jeho hledáček během pobytu v NY a zkoušek zachytil, se též můžete podívat níže. :)

8. kapitolka - Děti nade vše

17. dubna 2013 v 8:00 | Tahmed |  Love ever dies
Zdravím. opět je tu pokračování povídky. :-) snad se bude líbit.

"Gustave, Lizzie, Gustave?!" běhala jsem po Coney jako zběsilá a hledala ho všude možně. Můj dech se mi úžil a v hrdle jsem pocítila osten. Nedokázala jsem však přestat. "Gustave, Lizzie, Gustave?!" křičela jsem dál, až jsem se zajíkla a jen popadala dech. Procházela jsem temnou úzkou chodbou, v nějaké budově, do které jsem vnikla přes otevřené dveře. Na jejím konci byly otevřené dveře. Nedaleko byl stolek, o který jsem se opřela, a snažila jsem se uklidnit, ale nešlo to, spíš jsem měla pocit, že je to horší a horší. Pak se ozval výkřik.


The Impossible Dream - Ramin Karimloo

15. dubna 2013 v 5:22 | Lotte |  Video týdne
Cosi mne dnes přinutilo vstát v tuto podivnou hodinu, kdy jsem toho naspala asi tolik, kolik byl nelidský standart Maggie Thatcher. Čtyři hodiny. Nebudu kecat, spíš pět. Pak jsem si vzpomněla, že zase meškám s videem týdne. Echmhuchm.
Ale ono to úplně nejspíš bude obří megažízeň co jsem dostala, která mě nakonec dostala z postele - už do sebe hážu druhý čaj. :D A dokonce ani ne s mlékem. My máme takový dobroučký broskvový sirup a ten když si nalijete do černého čaje tak....hmmmm. Tudíž tam to mléko přidat už nemůžu, jinak by se mi to zcuclo. :D
Ale teď k tomu podstatnému. Ramin. Video týdne je Ramin. Hands down, he's pefect. Ten hlas, jaké do něj dává procítění!
I když on je spíš rebel, se vším tím tetováním - tak ho mám nejraději takhle pěkně spořádaně v obleku....so happy with this video, guys.
A jen se podívejte na jeho pohyby! Nepřijde vám, že lidé, co někdy hráli Fantoma už se nikdy těch fantomáckých pohybů posléze nezbaví? 'Cause I REALLY think so.
A ty ňuňínkovské výrazy....! To asi dělá schválně, aby z něj fanynky omdlévaly!!! :D NIKDO neumí dělat štěněčí oči jako Ramin. Seriously.
A když má chvíli tu pauzu, jak ustoupí do pozadí, aby lidé přestali věnovat pozornost jemu, ale zaměřili se na muzikanty...d'aww.
Jaký má cit pro hudbu! Kterak se mu rozzáří oči a začne se hned pohupovat do rytmu, když může chvíli nerušeně naslouchat sólu hudebníků! (Přestaň už vykřičníkovat, Lotte!)
Zaměřte se i na text - to je přímo isnpirativní video týdne. Velké poselství a zvláště z Raminových úst. Jen se podívejte ta ten zápal a jiskřičky v očích a jak se pro sebe co chvíli usmívá...!
A pak jako třešnička na dortu ten konec. To je hlas, lidi - to je h-l-a-s!!! Mimochodem, mě vždycky fascinuje pozorovat, jak si vždycky před takovým těžkým tóny tahacím finálem zpěváci přípravně nakročí a tahají do jakoby až od pat. :D Nejsem nijak vokálně trénovaná - díkybohu - takže těmhle technikám pranic rozumím, tudíž se teď vyjadřuji asi totálně špatně...ale to už jste si zvykli, right?!