You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

DSOCI - 25. kapitola

3. června 2014 v 18:14 | Lotte |  Dark stories of Coney Island
Dusot koňských kopyt se Markovi po chvíli zdál monotónní a jeho myšlenky se přestaly zaobírat umem mladé jezdkyně, která se činila na překážkách. Znovu a znovu se v duchu vracel ke stejné události, ke zlomovému okamžiku jeho života, kdy byl - jak to pociťoval - vyslán do exilu. Zpočátku mu mysl zatemňoval vztek a odhodlání začít tu nový život a to náležitě šťastný život, aby mohl prastrýci vmést do tváře, že nepotřebuje ani rodové peníze a nemovitosti ani společenské postavení, plesy a bankoty. A ve výsledku mu nic z toho významným způsobem nevadilo - tedy přirozeně, nemít peníze se ukázala jako potíž, se kterou neuměl naložit a živit se prací mu bylu upřímně proti mysli, ale dalo se s tím žít.
Ovšem Amerika - ta kultura, hluční lidé, neustálé projevy familiárnosti....nedokázal se v tom kolotoči najít a ani jeho rodina ne.
Iracionální vztek ho už přešel, zbyla jen trpká lítost nad činem, který ho do vyhnanství na Coney Island přivedl. Podle Mary byl jeho skutek ušlechtilým. Ale Mark se zastyděl, když si uvědomil jak chytře ho do tého situace vmanipulovala. On sám by nikdy neměl to nutkání...

Ztěžka si povzdychl. Vyslovit to nahlas a domeček z karet by se rozsypal. Pobyt zde by ztratil smysl, vyjevila by se jeho pošetilost. Byl příliš pyšný vyslovit pravdu, přestože ho v noci strašila ve spánku.
Uvědomil si, že okolí utichlo až ve chvíli, kdy vedle něj dosedla Mary v jezdeckém oblečení. Jemně ho políbila na tvář. "Můj drahý, vypadáš velmi zasmušile. Snad tě trápí dnešní návštěva tvého prastrýce? Může to být dobré znamení," poznamenala povzbudivě.
Mark nad takovou mírou optimismu zavrtěl hlavou. Takový postoj se mu zdál více než naivní. "Obávám se, že sem příjíždějí pouze na tlak Philippa, který má nejsíš špatné svědomí kvůli svému mladšímu bratrovi."
Mary vyskočila jako čertík z krabičky. "Nač narážíš tím 'špatným svědomím'? Raoul ani Christine neudělali nic, zač by se měl rod de Chagny stydět."
Mark potřásl hlavou. "Jejich tajný sňatek nás všechny hluboce zasáhnul. A nás nejvíce," dodal chmurně.
"Podporoval jsi je! Prakticky jsme jim jejich tajnou svatbu zaplatili! Co se od té doby změnilo? Lituješ?" odsekla Mary a náhle zněla podezřele přesně jako poťouhlý hlásek v jeho hlavě.
Mark ztratil kontrolu a i on prudce vstal z lavičky. "Všechno co jsem udělal, bylo na základě tvých pohnutek! Čím si tě ta zpěvačka tak získala? Tehdy jsem to neviděl - teď ano! Stálo tohle všechno za to? My tady na Coney Islandu a ona s Raoulem spokojeni a šťastni v Paříži, protože Philippe svého bratra finančně zajistil, zatímco k nám se všichni obrátili zády? Takhle je to správné?"
Mary zrudly tváře. "Učinil tak jen protože je Christine v dobré naději, to změnilo celou situaci. Pokud se jim narodí chlapec...."
"Ano, chlapec," opakoval Mark tvrdě, "Kolik věcí by mohlo být jinak, kdyby Amelie byla chlapec, není-liž pravda?"
Mary se od něj odvrátila. "Jsi nervózní z dnešního večera. Nebudu ti zazlívat tento rozhovor, jsem ochotna na něj zapomenout." ucedila, než odkráčela zpět do domu.
Mark se s rukama zkříženýma na hrudi vydal opačným směrem. Nikdy nedokázal obhájit své postavení a vyhnanství v Americe bylo jeho veřejně nejokázalejší prohrou. Přes všechna příkoří, která musel prožít on sám, ho nejvíce trápilo, že do tého situace přivedl i svého o rok mladšího bratra Juliena. Jako každý starší sourozenec za něj cítil odpovědnost i ve věku, kdy už o svém životě dávno rozhodoval sám. On se však na rozdíl od něj nemusel zabývat existenčními problémy. Z velmi bohatého věna jeho ženy Victorie mohli pohodlně přežívat i na americkém kontinentě. Přesto nikdy neopoměl využít příležitosti vmést Markovi jeho kolosální chybu do tváře.
Navzdory tomu všemu se po výstupu s Mary cítil provinile on. Věděl, že pravda - pozdě vyjevená, ale přece - je na jeho straně. Jenže dokázala situaci obrátit tak, že by se nejraději otočil na patě a běžel se jí omluvit.
Ale proč tohle všechno pro Raoula a Christine podstupovala?

***

Prastrýc Patric s chotí Florette působili v Markově jídelně jaksi nepatřičně, jejich obstarožní tváře kontrastovaly s jeho novým americkým domem. Mary si k večeři oblékla modré šaty ve kterých vypadala jako ledová královna, i v obličeji jí hrál chlad. Mark se přistihl, že ho to nechává lhostejným.
"Nuže, už jste se ve vašem novém domově zabydlili, že? Velmi pěkné." řekla Florette odměřeně a očima nepřestávala přejíždět po místnosti, která byla oproti jídelně jakou museli zanechat v Marseille žalostně prostá.
Mark nasadil útrpný úsměv. "Děkujeme. Mary i já jsme se snažili přechod do nového prostředí učinit co nejsnažším už jen kvůli malé Amelii."
"Jak se jí daří?" optal se konverzačně Patric.
"Je to zdravé a čilé dítě. Jistě by vás ráda zase viděla," odvětila Mary se škrobeným výrazem.
"Ale ovšem, snad by si s námi zítra po snídani mohla na chvíli přijít pohovořit do salonku," usoudila Florette s výrazem člověka, který právě podstupuje velikou osobní oběť.
"To bude velmi milé," hlesla Mary a skryla tvář v poháru s vínem.
Patric si odkašlal. "Uvědomuji si v jak napjaté atmosféře očekávání se tato večeře odehrává a tak bych rád zabránil nedorozuměním, či pozdějším konfrontacím," začal a ucítil, jak k němu Mark a Mary okamžitě zvedli pohled, "Obávám se, že vám musím sdělit, že váš návrat do Francie v tuto chvíli není přípustný. Nejsem si jist, zda někdy bude. Snad si nyní, po vychladnutí hlavy, uvědomujete do jak nepříjemné situace jste rod dostali, když jste svými penězi zaštítili ten nerovný sňatek."
Markův výraz ztuhnul a s třesknutím upustil vidličku. "Ach, ovšem. Ani na vteřinu jsme na návrat nepomýšleli," zalhal chladnokrevně, "Když nás konverzace zavedla k drahému bratranci Raoulovi, jak se daří jeho choti?" optal se nikoliv ze zájmu, ale protože si uvědomoval, jak nepříjemné toto téma Florette s Patricem je.
Florette zkřivila tvář, jako by právě kousnula do citrónu. "Její těhotenství probíhá v pořádku a Raoul je skutečně nadšeným budoucím otcem, rozhodli jsme se že-," co se Florette s Patricem rozhodli už se Mark nikdy nedozvěděl. Mary tlumeně zasténala a sesunula se ze židle.
Mark k ní přispěchal jako první a přiložil ukazováček k tepně na jejím krku. Ani v nejmenším neměl potíž najít tep, srdce jí bušelo jako splašené. "Mary." řekl tiše, ale naléhavě a jemně zatřásl jejím ramenem.
Florette s Patricem se Markovi nakláněli přes rameno. "Vodu....dejte jí vodu," opakovala otřesená Florette se zuřivým gestikulováním.
Patric se pod záminkou, že se nad Mary, která byla stále mimo sebe skláni pošeptal Markovi do ucha: "Má to snad znamenat, že i Mary je v očekávání? To by do vaší situace mohlo vnést paprsek světla. Vaše dítě by jako dědic přeskočilo to Raoulovo - bude-li to chlapec."
Mark na jeho otázku položenou podivně pochvalným hlasem s korektním úsměvem pokrčil rameny, ale ve skutečnosti si byl jistý, že to není důvod její nevolnosti. Nicméně Patric byl ten poslední, s kým by probíral, že on s Mary už žádné děti mít nemohou.
Faktorů ovlivňující tento incident mohlo být mnoho, přesto se nemohl zbavit myšlenky, že to byla zmínka o Raoulovi, která to všechno odstartovala...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 3. června 2014 v 23:53 | Reagovat

No jéje, konečně pokračujeme! Vida, vida, vida, šlechtici, jak se patří. Nebohý Philippe není mrtev? To mu přeju, jistě mu  to prospívá! :D

2 Lotte Lotte | Web | 4. června 2014 v 5:29 | Reagovat

To to trvalo, že? :D Věřím tomu, že rozklad a hniloba a další hezoučké věci mu moc nechybí. ;D

3 Adele Adele | Web | 4. června 2014 v 9:50 | Reagovat

Jéé, další kapitola! a já se musím přiznat, že jsem skleróza sklerotická. Trošku se ztrácím, myslím, že o Mary ještě zmínka nebyla. Budu si muset kapitolku znovu přečíst :-)

Bravurní popis charakterů! Zdá se, že i Marka si oblíbím(je to asi stejně podobné jako s Nickem - potřebovala jsem trochu času, abych mu mohla vůbec přijít na jméno :-) )
A heleďme se, koukejme se! Raoul a Christine!

Skvělý comeback po maturitní "pauze", Lotte! :D

4 Lotte Lotte | Web | 4. června 2014 v 10:16 | Reagovat

Nejsi ani trochu sklerotická, protože Mary se mám "na scéně" objevila docela poprvé. :)

Vážně? Tak to jsem nečekala, protože sama s jeho charakterem dost bojuju. :D Tak to ráda slyším. :)

Děkuji!! :)

5 Anička Anička | Web | 4. června 2014 v 22:06 | Reagovat

Jé, kchechechééééé!
Tak tohle mi vážně, stoprocentně a naprosto nepopiratelně chybělo. Chmmmm, závislost... já si vždycky dokázala vytvořit závislost na těch dobrých věcech. Cha, gratuluji, poslední dobou gratuluji až moc, ale vyhnou se tomu nedá. Gratuluji.
Ejch, a co bude dál? No co, co? Další týden, snad míň, jak výborné by to bylo.
Tralala, gratuluji.
A tak se budu těšit.

6 Lotte Lotte | Web | 4. června 2014 v 22:11 | Reagovat

To moc potěší slyšet, merci. :)

7 Tahmed Tahmed | E-mail | Web | 14. června 2014 v 9:51 | Reagovat

začínám se lehce ztrácet v příbuzenstvu, možná nebude od věci přečíst si o prázdninách celou povídku od začátku :D třebas nebudu z otoh otlik zmatená :D, každopádně, povídka je famózní, konečně nějaký náhled do světa Christien a raoula, nyní můžeme zhruba časově odhadnout kdy se toto všechno odehrává, což nám v náší světlo a další nové teorie o světě Coney :D

8 Lotte Lotte | Web | 14. června 2014 v 9:53 | Reagovat

Přibyla jen Mary, Markova manželka a Amelia jejich dcera. ;)
Vidíš, já říkala, že se všechno potřebné včas dozvíte. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama