You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Srpen 2014

Think of Me - Mary Michael Patterson, Jeremy Hays

31. srpna 2014 v 16:19 | Lotte |  Video týdne
Potěšme se v posledním prázdninovém víkenu/prvním školním týdnu TOM v podání současné alternace a budoucí leading lady na Broadwayi - Mary Michael Patterson. :)
Jak kouzelný je tohle moment muzikálu? Na začátku lehké pobavení u publika, oproti tomu veliká nervozita u Christine, pozorohodná chvíle přechodu od lámajícího se roztřeseného hlasu k velmi silnému projevu pod křídly Anděla hudby.
Ach! Člověk se musí pozastavit nad nádhernou Elisiny sukně z této produkce. Na Broadwayi se jak víme originální předlohy drží nejcitlivěji bez nějakých experimentování do jakého se pouští třeba v Londýně, takže člověk získá o "brilantním originálu" nejvěrnější dojmy. :)
Jeremy Hays je skutečným darem. :) Hluboký stabilní hlas, který by v budoucnu mohl bez problémů zpívat i part Fantoma. A miluju ten jeho úsměv s jakým zpívá "...but I remember her".
Btw - zajímalo by mě, proč se VŽDYCKY ve vypjatých nebo prostě jen tichých chvílích v obecenstvu najdou kýchající či kašlající lidé. To Mary na koncentraci při tahání těch vysokých tónů na konci asi moc nepomohlo. :D
Krásný nový týden, přežijme ten školní šok. ;) xxx

První promo fotky české produkce Fantoma Opery

29. srpna 2014 v 12:59 | Lotte |  Fantom Opery Praha
Od premiéry Fantoma Opery už nás dělí jen velmi krátký čas a v tuto chvíli už jsou všechny práce na kostýmech i kulisách hotové (přinejmenším by měly být).
Oficiální stránky FO či herci sami už proto zvolna vypouští profesionálně pořízené fotky, ze kterých můžeme české non replica kostýmy posoudit lépe, neboť už vidíme jak fungují na jevišti pod světly a spolu s kulisami.



image host


DSOCI - 32. kapitola

26. srpna 2014 v 12:45 | Lotte |  Dark stories of Coney Island
Vídeň je město plné pozoruhodných historických budov, Henry se ještě nikdy necítil blíž k dějinám, měl pocit jako by ve vzduchu mohl ještě ucítit časy dávno zaniklé. Musel uznat, že výhled z kočáru a následně z jeho hotelového pokoje byl více než impozantní. Amerika se ničím takovým pyšnit nemohla, ovšem nikdy se kvůli tomu necítil ochuzen. Teprve nyní mohl posoudit o co vlastně celou tu dobu přícházel. Cítila se tak i Elena? Potřásl hlavou - ne že by na tom záleželo. Přemýšlel, jestli si má osudnou návštěvu, která mu nyní v hlavě rezonovala mnohem důrazněji, než celá lékařská konference nechat až na konec svého pobytu v Rakousku-Uhersku. Něco takového mu ovšem připadalo jako zbabělé oddalování. A čím dříve si to odbyte, tím lépe. Ach, jak nenáviděl oznamovat úmrtí blízkým. Předstíraná lítost, držení za ruce, slzy, podávání kapesníčků...jako z laciného románu. Život lékaře byl občas těžký.
Se zádumčivým výrazem usedl za psací stůl a svým obvyklým rozmáchlým rukopisem napsal Adamovi stručnou zprávu, kde ho informoval, že by se u něj zítra kolem třetí hodiny rád stavil na návštěvu. Uvědomoval si, že Adam už dávno není pouze jeho nedostudovaný asistent a jeho dopis byl vyveden v mnohem zdvořilejším a rezervovanějším tónu než obvykle. Trochu se mu po časech, kdy ho mohl peskovat a vyčítat mu neschopnost zasteklo. Teď měl totiž navrch Adam. Nevesele se uchechtl. Další naprosto absurdní myšlenka, která mu zcela nečekaně vytanula na mysli. Nejspíš to bylo jen z únavy - vždyť sotva dorazil do hotelu. Odeslal dopis a raději se uchýlil ke spánku, který ho milostivě poctil bezesným odpočinkem.

Billy Jean - Drew Sarich, Wietske van Tongeren

24. srpna 2014 v 16:36 | Lotte |  Video týdne
Veškeré obvyklé postupy pro výběr videa týdne šly stranou. Víte co je dnes za den? Velký to den! Drew má narozeniny! *Ohňostroj, duha, květiny, dort, Drewůw úsměv...další hezké věci co vás metodou volné asociace zrovna napadnou...*
Šťastné, nejšťatnější narozeniny, pane!
Ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že už bohužel není nikdo a nic co by mě v muzikálovém divadle ještě překvapilo a nadchlo tak jako v dobách, kdy tento blog vzniknul, zjevil se Drew Sarich, aby mi ukázal, že divadlo je nesmrtelné, tatáž role v jeho pojetí je najednou naprosto jiná, nová, strhující. Umí mě dojmout k slzám, umí mě rozesmát a stal se pro mě tak důležitým, jakkoliv pateticky to může znít.
Happy, happy birthday you wonderful, oh so wonderful man! I am so glad you were born!
Nebohý Drew bohužel zrovna na své narozeniny chytil horečku, tak mu zároveň přeji i brzké uzdravení, ať může oslavit dotatečně. :)
A abych se k videu samotnému konečně dostala: jedné se o duetovou verzi známé písně Billy Jean, kterou nazpíval s Wietske van Tongeren, jeho Adrian v Rockym. Je to čerstvé video z akce, která se konala teprve před pár dny pod názvem "BLUES meets ROCK".
Jedná se tím pádem o trochu jiné pojetí této písně a pozor, Drew se nestará pouze o zpěv, ale též hraje na kytaru. A prostě to stojí za to. :)
Krásný nový týden. xxxxxx

Drew Sarich

20. srpna 2014 v 18:02 | Lotte |  Drew Sarich
//Drew se na tomhle blogu objevil už vícekrát, ale nikdy nebyl řádně představen. Ale já se do něj jako do herce natolik zamilovala, že to tu dopracoval na vlastní rubriku. :D :D //

Drew Sarich se narodil 24. srpna 1975 v St. Louis, Missouri v USA.
Vystudoval muzikál na bostonské konzervatoři v roce 1997.
Jeho divadelním debutem byla role v Tony n' Tina's Wedding, následovaném tour, kde účinkoval s The Cortes Alexander Trio jako backup pro Lizu Minnelli.
V roce 1998 hrál Jidáše v Jesus Christ Superstar v Nyacku, New York.
Rok 1999 Drewa odvál do Berlína, kde zazářil jako Quasimodo ve Zvoníkovi u Matky Boží, originálním názvem Der Glöckner von Notre Dame, kde odehrál více než 580 představení.
V roce 2000 vydal své první album Say It s podtitulem Drew Sarich Band.
Následovala role Bergera v muzikálu Hair (Vídeň), bratrance Kevina v rockové opeře Tommy (Amstetten, Rakousko) a titulní roli v muzikálu Hedwig and the Angry Inch (Berlín).
V roce 2003 účinkoval v Lapdog and Wildcat, počinu který vytvořil se svojí manželkou, francouzskou herečkou Ann Mandrella.
Drew rovněž často vystupoval na Donauinselfest Musical Festivalu, jmenovitě v letech 2001, 2002, 2003, 2004 a 2009. Drew dále hrál hlavní role v muzikálech Jekyll and Hyde, Barbarella, odehrál tři představení v Jesus Christ Superstar z čehož první dvě vystoupení byly koncertní verze v Passau (Německo) a ve Vídni a třetí představení byla divadelní produkce v Amstettenu.
Poté ztvárnil Draculu ve stejnojmenném muzikálu v St Gallen ve Švýcarsku, přičemž roli sdílel s Thomasem Borchertem.

Over The Rainbow - Sofia Escobar

17. srpna 2014 v 17:22 | Lotte |  Video týdne
Už je to věčnost, co jsme o Sofii nic moc neslyšeli, ale není se čemu divit, se svým malým synem Gabrielem teď měla jistě jiné starosti a radosti. :)
Znovu a pokud se nepletu poprvé od porodu se objevila na akci Festival de Música 3. srpna 2014.
Podle mě je trošku slyšet, že už delší dobu nevystupovala, ale to jí na kouzlu vůbec nic neubírá. :)
Vypadá moc krásně, kouzelně se usmívá, galakticky zpívá - jaké jiné video si do začátku nového týdne přát. :)
Se Sofií mám vždycky tak trošku chvilku nostalgie - zrovna hrála Christine v Londýně, když jsem se poprvé začala o FO zajímat, s ní jsem měla historicky první kabátek Lottelandu, pokud se nepletu tak i o ní byly první články tohoto blogu. Vždycky když ji vidím a slyším, tak se mi tyhle časy vybaví. Aach. :)
Přeji všem krásný nový týden. :) xxx



DSOCI - 31. kapitola

16. srpna 2014 v 16:38 | Lotte |  Dark stories of Coney Island
Nehybná postava oděná v bílém lékařském plášti ponuře shlížela na mrtvou ženu. Henry Adler chvíli rozjímal, než se natáhnul pro pitevní zprávu, ale asi v polovině čtení si uvědomil, že text nevnímá. Se slabým povzdechem přeskočil rovnou k příčině smrti. Pád ze schodů, dezorientace, stařecká demence...slova mozkem doktora Adlera proplouvala až přespříliš dlouho, než se konečně vzchopil a plně zaregistroval jejich význam.
Pocítil jisté zklamání. Když se dozvěděl o náhlé smrti Eleniny matky očekával románový konec této ženy, počítal že spatří tvář ve které objeví rysy Eleny. Našel obyčejnou starou ženu pro kterou byl rychlý konec to nejlepší, co si mohla přát. Smrt ji zohyzdila, ale přesto nespouštěl pátravý pohled z jejího obličeje.
"Takže její jediná žijící příbuzná se momentálně nachází ve Vídni?" otázal se jeho kolega, který do márnice vstoupil aniž by ho Henry postřehnul.
"Ehm, ano," odkašlal si Henry, "její manžel zemřel už před pár lety. Starala se o ni pouze zdravotní sestra, protože odmítla jet s dcerou do Vídně."
Doktor Brooks na něj ze strany zvědavě pohlédnul. "Jak tohle všechno víte?"
Henry se nepatrně ošil a přikryl ženinu tvář prostěradlem. "Muž za kterého se provdala je můj bývalý asistent, nyní už doktor Adam Meier," odvětil suše.
"Ale výborně! Řešil se tu problém s uvědoměním paní Meierové, poněvadž nám není známa její adresa. Můžete nám s touto věcí pomoci?"
Henry si dal s odpovědí načas. "Ano, doktor Meier mi zaslal jejich novou adresu.Víte, vlastně se do Vídně chystám..."

Gala at the Birmingham Hippodrome

15. srpna 2014 v 15:34 | Lotte |  Koncerty a vystoupení
Anna O'Byrne se se svými fanoušky podělila o zákulisní fotky z květnové gala akce v Birminghamu, kdy s Earlem Carpenterem zazpívala titulní píseň Fantoma Opery. Nejem si vědoma existence videa z tohoto duetu, což mne velmi mrzí, protože spojení hlasů Anny a Earla zní nanejvýš lákavě.
Pro připomenutí tedy alespoň odkazuji na udílení cen Golden Mask Award, kde Anna spolu s Johnem Owen-Jonesem vystoupili na počest plánované premiéry FO v Rusku. :)

image host

Love Never Dies ve Vídni

14. srpna 2014 v 21:38 | Lotte |  Koncerty a vystoupení
K včerejšímu článku o koncertní verzi Fantoma Opery ve Vídni se tematicky dokonale hodí přidat ještě foto vzpomínku na stejný počin ale tentokrát na počest Love Never Dies.
Smůlou je, že z této produkce není moc fotek přímo ze show, ale za to milion z děkovačky. :D No a ty co jsou z představení se zdají takové spíš "napózované", než jako momenty nafocené přímo během představení. Ale mohu se plést.
A ono je to jedno. Máme tam Drewa Sariche jako Fantoma a to mi naprosto stačí ke štěstí. :) *.*
Christine hrála Milica Jovanovic a Raoula Julian Looman.

Ty fotky jsou tak rozkošný, awww. Polibek Drewa a Mili. ^^
A Drew má moc hezký úsměv, že? :D

image host

Fantom Opery ve Vídni v koncertní verzi

13. srpna 2014 v 21:50 | Lotte |  Koncerty a vystoupení
Že je tento článek spíše již vzpomínacím je důkazem toho, jak rychle čas letí. Koncertní verze FO ve Vídni běžela v prosinci roku 2012. Teď máme rok 2014 a mě vůbec nepřijde tak dávno, co jsem o této akci psala. Hm. Vždyť mi přijde jako včera, co jsme se s Barbarou koukaly na video z oné produkce a dělaly si legraci z nejdojemnější okamžiku muzikálu. To od nás asi nebylo hezké. Ovšem koukám na to video s odstupem nějakých těch dvou let (děsivé) a pořád mi závěrečný polibek Erika a Christine přijde vtipný.
Nu, pro připomenutí zde. A doporučuji si přečíst i naši komentářovou debatu. Je to nostalgie plus vtipné. :D

Tak či tak - na moji obranu: tyhle fotky jsem náhodně objevila na Facebooku teprve nedávno, tak....tak. :D

Vidíme na nich jako Fantoma Christiana Alexandera Müllera, Christine Lisu Antoni a Raoula Olivera Arna.
Obsazení je to vynikající, jen některé ty novátorské počiny režiséra....nuž, nějaké věci jsou hezoučké - třeba Raoul půjčující sako Christine, ale pak tu máme třeba to odmaskování, které je na druhé straně docela podivné. Mé pocity jsou smíšené, ale už jsem k té produkci přívětivější, než co jsem byla kdysi, jak se tak koukám. :D

image host