
Červencový blok Mistra a Markétky
25. července 2015 v 8:38 | Lotte | Master and Margarita
Komentáře
Na Veru s Igorem se tak moc těším. Původně s ním měla hrát Naty, ale nakonec to změnili. :)
Mě se líbil styl té paruky, ten drdol vzadu, ale ten cop přes čelo - Naty sice slušel, protože má "univerzální" obličej, ale pro mě osobně by lépe vypadal bez toho. :)
Ten provázek/korálky - achjej, já nad tím dumám celý den a pořád měním názor. Nejdřív jsem byla vcelku neutrální, pak jsem byla rozpolcená ve stylu "někde to funguje, někde to působí špatně", potom jsem se dostala k večeru do bodu, kdy mi to začalo vadit. Stále si myslím, že jsou pasáže, kdy to působí galakticky a efektně, jenže jako celek to ze vztahu Hely a Wolanda dělá něco tak nezdravého, až jsem se po opětovném shlížení ošívala. Je jako jeho panenka, jako zvířátko na vodítku, vláčí ji za sebou, když od něj chce odejít, tak si ji prostě přitáhne k sobě, pořád ji musí mít pod dozorem a jak píšeš, tak ona na to pořád reagovala povolně, radostně. Dokonce ve chvílích "svobody" s trochu naivním úsměvem ten provázek předávala Ivanovi, celá nadšená, když si ho převzal.
Myslím, že to tvrzení, že vztah Hely a Wolanda byl rovnocenný bylo trochu...nadnesené. On je ďábel, nikdo s ním nikdy nebude na stejné úrovni...ale byl tam alespoň respekt - Woland možná byl občas trochu chladný až povýšený, ale ve výsledku se nedalo pochybovat o tom, že mu na Hele záleží a přece jen tam nebylo nic v nepořádku...do chvíle než ji zabil, eh, ale to teď nechme stranou. :D Tohle jsem strašně postrádala v tomto vztahu Wolanda a Hely.
Dalším problémem je Hela v očích svity, což jsi vystihla skvěle. Hela byla vždycky trochu něco víc než ostatní díky Wolandově přízni a faktu, že z ní čiší/má čišet autorita. Naty ovšem Helu hrála jako naivnější (tady jde prostě vidět, že není zvyklá hrát "záporáky") a trochu dětskou. Jsou tu chvíle, kdy na ni zbytek svity dokonce musí dohlížet, zastavovat ji, usměrňovat - je pak jasné, že její vyšší postavení klesá pod nulu.
Pak je tu samozřejmě ten fakt, jak se k ní chová Woland před očima svity - on ji vidí jako svého mazlíčka, diváci ji tak vidí, jeho svita ji tak logicky vidí taky. Mají pro ni soucit, když dá přednost Markétce, ale neberou ji tak vážně a vůbec poprvé jsem viděla, že by se Kňour tvářil posměšně, když ji v Kytici smutku nechal být a šel za Markétkou..(i když rychle ten výraz stáhl, byl tam).
Neříkám, že v Ukolébavce Naty s hloubkami přeháněla, spíš jsem podotýkala, že se pustila do jiné polohy hlasu, což se i mě velmi líbilo, i když za sebe ji možná spíš preferuju hlasově jako Markétku. :)
No, já myslím, že propadnout nemohla...kvůli tomu jinému technickému zázemí v divadle. :) But not sure.
Jinak Ukolébavka je jediná scéna, kde se mi ten provázek líbí (ještě kromě chvíle, kdy si ho nechá proklouznout mezi prsty v Kytici smutku). Ta symbolika toho, že Hela zemře když s ní Woland zpřetrhá pouta je tu hezká. Áááále - já myslím, že není potřeba tu metaforu ukazovat takhle doslova. Vzpomněla jsem si na UK/US tour Fantoma, kde se pokoušeli o to samé a skončili jsme s Fantomem jak uvazuje Christine pásku přes oči. V MaM je to zase Hela na vodítku. Prostě...občas je lepší něco nechat na představivosti publika, none? Za každou cenu ukazovat co je v textu je občas až příliš urputná snaha. Já nevím, když provázkovou kauzu shrnu: má to své kladné chvilky, o tom nemohu pochybovat, ale ten celkový dojem, jakým to ovlivňuje a pokrucuje vztah Wolanda a Hely mi vadí. Jejich vztah je jeden z mých nejoblíbenějších aspektů toho muzikálu, takže jsem se ve výsledku nějak nesrovnala s tím, že Helu najednou dali do tak podřadného postavení a co víc, že Hela je s tím takhle naprosto spokojená. Já nevím. Já si myslím, že Helino vysněné místo je vedle Wolanda...ne v prachu u jeho nohou.
Musím si ještě pustit Tango a posoudit to...možná se Ivan uculil na něco jiného, možná se nesmál pádu Markétky jako spíš marnému poslednímu pokusu Hely, možná to bylo ještě něco docela jiného. Já jsem ten článek psala doslova z prvních dojmů všech těch videí a ony dojmy se mi během dne jak mi to pořád nešlo z hlavy měnily a měnily a vlastně pořád mění, protože ty změny co udělali výrazně ovlivnili atmosféru a vyznění muzikálu, to není jako ty drobnosti, se kterými šachovali doteď.
Nemusíš se omlouvat za svůj komentář, to já se spíš musím omluvit za svou krkolomnou odpověď. Už je na mě pozdě. :D
Co se týče těch korálků, bylo by dobré zjistit, kde jim to funguje a kde to působí ošklivě a ty ošklivé nezdravé pasáže vyřadit :) a bylo by jenže tady je problém, že už znovu spolu takto hrát nebudou :D škoda.
Já jsem také si vždycky říkala ano teď jsou korálky super a bože co to ted zase vyvádí ale pak jsem přešla ve své hlavě na představu, která už u mě ty korálky přeměnila na něco jiného. oni mi totiž spolu připomínají sadomasochistický milenecký vztah, když se člověk na to podívá tímto stylem pohledu korálky začínají nabývat smysl i v pasážích v nichž vyloženě vadili :D alespon já to tak teda mám :-)
Aktuální články
- Martha, meet Frank, Daniel and Laurence (The Very Thought Of You) - (1998)
- Náhradnice - 15. kapitola: Estella
- Dark City (1998)
- Náhradnice - 14. kapitola: Mathieu
- Náhradnice - 13. kapitola: Danielle
- Lotteland 8th Anniversary
- Malý úryvek z Dějin opery III
- Náhradnice - 12. kapitola: Estella
- Dangerous Beauty (1998)
- Korzet je konečně volně dostupný na internetu!
Velmi očekávané představení pro červencový blok (no já se těším i na Igora s Verou :-) ) a videa jsou konečně tu!!!
Na úvod velké plus za nové nápady a inovace. (Ale to jsem od těch dvou čekala.) Já jsem tušila, že mezi Naty-Helou a Ivanem-Wolandem bude "nová" rovina vztahu (a o tom, že mezi nimi bude panovat chemie jsem nepochybovala).
Jako první mě zaujaly dvě věci (co jsi taky zmínila): korálky a paruka s copánkem/čelenkou. Mně se ta paruka okamžitě zalíbila a docela mě překvapilo tvé přirovnání k hippies Hele, mě to ani nenapadlo, i když něco na tom je. :-)
Korálky... hned jak jsem je uviděla, říkala jsem si, "Co to sakra je? Táhne ji jak na vodítku..." celkově ta symbolika po shlédnutí ostatních videí líbila (to kvůli Ukolébavce :D). Dalo se čekat, že Naty pojme Helu po svém, ale stejně mě to překvapilo. Nová Hela... Hela jako Wolandův (domácí) mazlíček. Na několika místech se mi to zdálo přehnané, to jak si ji několikrát k sobě přitáhl. (Jak psa - nebudeme si nic nalhávat.) V takových chvílích jsem si říkala, jestli to má být vyjádření toho, že se -sama- Hela nemůže od Wolanda odtrhnout? Téhle myšlenky jsem se držela, ale každé Ivano-Wolandovo přitažení Hely k sobě mi to narušovalo. "Normálně" vnímám Wolandův vztah k Hele takto: je to prostě jeho oblíbenkyně mezi jeho svitou a to, že se k němu lísá a obdivně k němu vzhlíží mu nikterak nevadí. No jo, ale tady mi to spíš připadá, že Woland přímo vyžaduje její přítomnost a... ehm... pozornost vůči němu. V několika chvílích jsem čekala, že na Ivana udělá nějaký naštvaný obličej a ono ne. No, Hela je vůči Wolandovi extra povolná.
A k Hele samotné, no, to je poprvé kdy jsem si představila i Helinu minulost - vidím to tak, že Hela byla milá, křehká, naivní dívenka, kterou Woland úplně okouzlil, ona se stala členem jeho svity a až nezdravě se k němu upnula. Vždycky se mi líbilo, že Hela je z Wolandovy svity jeho oblíbenkyně a má jistá privilegia (jako silnější schopnosti než ostatní) a že Hela to vnímá tak, že jsou si rovni. Tys to v článku zmínila, že mezi nimi panovala rovnocennost, já jsem to vnímala tak, že si to Hela myslí a že Woland pro ni měl pouze slabost, nic víc. :-) A u svity jsem to vnímala tak, že oni si uvědomují, že je to jeho oblíbenkyně (a dokonce, že z ní mají respekt). A řekla bych, že je to právě ten pokles Hely v očích ostatní svity, co mi vadí u pojetí Naty.
Na druhou stranu jsem neskutečně ráda za množství momentů mezi Wolandem a Helou, které Ivan s Naty zachytili. (Jj, několik pohlazení, úsměvů, doteků - kdo by nepookřál.) A taky jsem ráda, že Naty si ji zahrála nově, po svém. Jj, i když jsou tu "ale" - stejně jsem za to ráda :D
Takže zpět ke korálkům, bylo to prostě přeskakování z "to se mi nelíbí" na "ale ono je to celkem hezký" a tak pořád dokola. Závěr u Ukolébavky tomu dal skvělé zakončení, takže finální verdikt: jo líbí se mi :D (ano, ano, ty chvíle, kdy si Woland nechal proklouznout korálky mezi prsty byly takové efektní - ne efektní, ale ještě víc to podtrhlo to, že se na Helu vykašlal.)
Tango: tak to je poprvé, kdy se u Tanga nesoustředím na Wolanda s Markétkou. Ano, taky jsem v davu hledala Naty. :D A tady se zase ukázal nový postoj svity k Hele. Vidím to tak, že ji vnímají jako jim podřadnou (sice ji stále mají rádi, ale není tu ten respekt). Ta krize s kostýmem byla miloučká! Jé a Ivan vzal Veru za ručičku... Já nevím, mě to nepřišlo, že by po Naty tolik pokukoval. A to, že se usmíval po pádu Markétky... těžko soudit. Záběr na Ivana byl až poté, co se Markétka zvedla ze země.
Ukolébavka pro vášeň: mě se zase naopak zdálo, že Naty zpívala hlouběji, ale moc to s těma hloubkama nepřeháněla, za což jsem byla ráda. To s těma rukama bylo zajímavé, prostě nové a moc se mi to tam líbilo. Vlastně mi vůbec nevadilo, že díky tomu jsme přišli o skoro polibek. Závěrkorálkové historie byl moc krásný. Nevím proč, ale potěšilo mě, že se naty jako Hela nepropadla, ale že pro ni přišli démoni a odnesli její tělo. :-)
Hráli/jí je v jiném divadle? To jsem netušila. :-)
Labutí tanec: Vera byla tak roztomiloučká, když čekala na to, než začne tančit s Ivanem. A za se jsem během tance musela sledovat Naty za company :-) a potom, když tančila s Ivanem. :-)
PS: omlouvám se za krkolomný komentář, přeskakovala jsem od jednoho k druhému a snažila se nějak souvisle vyjádřit své dojmy. No a spíš to vypadá, že je ještě musím vstřebat :-)