You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Březen 2017

Music of the Night - Sasvári Sándor (Maďarsko)

9. března 2017 v 20:04 | Lotte |  Fantom Opery Maďarsko
Video z nereplikové produkce Fantoma Opery je vzácnost. Zvlášť pak nějaké starší, jako toto pocházející z roku 2004. A přitom právě na nereplikové inscenace jsme nejzvědavější! Tak si tenhle malý poklad určitě nenechte ujít. :)

Musím říct, že ten úvod, kdy Christine prostě jen tak leži na zemi a Fantom nevzrušeně zpívá, mě nechtěně pobavil. Prostě suverenita je klíč! :D
Jinak s maďarským vizuálem FO jsem vždycky měla rozporuplný vztah - jsou scény, které mají udělané krásně (hlavně úvod a Hanibala), ale pak jsou i momenty, které se mi už tolik nelíbí. Občas mi přišlo, jako by některé scény působily trochu lacině, ale konkrétně vzhled Fantomova doupěte se mi zamlouvá hodně. Víc než naše česká verze určitě, btw.
No ale k věci - když vzápětí Fantom s ležící Christine kouzlil tak, že i Houdini by záviděl, to mi prostě cukaly koutky. Omlouvám se, ale tento způsob režie zdá se mi poněkud nešťastným.
Já chápu, že vymyslet choreografii této písně musí být velice obtížné, ale i bezcílné pobíhání po jevišti by možná bylo lepší.
Nu a hlasem Sasváriho Sándora si taky nejsem stoprocentně jistá. Mé uši moc netěšil a přísahala bych, že jednu chvíli zpíval i falešně, ale já to zase neumím stoprocentně poznat, tak je to spíš jen pocit.
Velice se mi ale líbil nápad se zrcadlem, ve kterém Christine místo svého odrazu spatří samu sebe v náručí Fantoma...jasně, něco takového je prostě naprosto nerealistické, ale na jevišti to funguje velmi efektivně! A taky se mi hodně ulevilo, když už Christine konečně vstala z toho svého otočného....oltáře? :D
Okamžik na závěru je pak stejnou měrou roztomilý jako trošku znepokojivý.
Své pocity bych závěrem mohla shrnout asi takto: ještě nikdy se mi u MOTN nestalo, abych se střídavě nudila a vybuchovala smíchy. Klidně se do mě pusťte v komentářích, jsem-li příliš přísná, jsem zvědavá na další názory. :D



Speciální Totale Finsternis - Ivan Ozhogin, Elena Gazaeva

8. března 2017 v 20:46 | Lotte |  Bal Vampirov
Ivan Ozhogin a Elena Gazaeva měli photoshoot v kostýmech Sáry a hraběte Krolocka a na místo focení museli dorazit už nalíčení. Takže jeli autem jako Sára a Krolock, Elena dokonce i s parukou a tiárou, Ivan s upírskýma rukama a špičáky.
A tak....si v autě zazpívali Totale Finsternis, protože kdyby tuhle příležitost zmeškali, bylo by to neodpustitelné! :D
"Zabočte vpravo." :D :D :D
Když se vezme v potaz poslední video obsazení Balu z moskevského letiště, tak můžeme říci, že už ani žádnou fanfikci Tanzu z 21. století nepotřebujeme....obsazení se nám o to postaralo samo. ;D



Cast change na Broadwayi, březen 2017

8. března 2017 v 20:30 | Lotte |  Obsazení na Broadwayi
Kyle Barisich skutečně - bohužel - byl pouze prozatímní obsazení, jak ostatně sama tipovala, když ho oznámili do role.
Nový vikomt de Chagny na Broadwayi od 20. 3. 2017 bude Rodney Ingram a Kylovo poslední představení bude 18. 3. 2017. Já jen doufám, že jednou sem budu psát, že se vrací v titulní roli. :)


Rodney vyrostl v malé rybářské vesnici v Sayulitě, v Mexiku. V šestnácti letech se přestěhoval do Paříže, kde dokončil poslední dva roky střední školy. Zde se také věnoval divadlu a pěveckým sborům. Po dokončení studií si splnil další sen a odstěhoval se do New Yorku. Tam byl obsazenen do hlavní role v juniorské produkci Children of Eden, za což obdržel cenu za herecký výkon v hlavní roli od The National Youth Theatre. Posléze byl přijat do divadelního programu a jeho první větší role byla v broadwayské produkci Aladdina.

Zdroj:
http://rodneyingram.com/bio/

Mistr a Markétka A-Z: M (4)

7. března 2017 v 17:14 | Lotte |  Master and Margarita
Zakončuji markétkiádu Verou Sveshnikovou, jejíž vývoj v roli nám nebyl souzen vidět, ale to co jsme stihli před zákazem natáčení stálo za to. :)

image host

Koncert Kirilla Gordeeva, Drewa Sariche a Kevina Tarteho v Petrohradu

5. března 2017 v 19:07 | Lotte |  Drew Sarich

Prosincový koncert "tří Krolocků" Ivana Ozhogina, Marka Seiberta a Thomase Borcherta nejspíš založil novou tradici rusko-německých muzikálových koncertů? Jestli ano, tak hell yes!!! :D
Tentokrát síly spojili pánové Kirill Gordeev, Drew Sarich a Kevin Tarte, takže už to pravda nejsou tři Krolockové, ale dva Krolockové a jeden Herbert je taky dost čuprózní kombinace! :D
Koncert se uskutečnil včera, 4. 3. 2017 a tady jsou videa! (A jsou o poznání kvalitnější než ta z prního koncetu což je stejnou měrou skvělé jako škoda :D).

The Dreamcatcher - 20. kapitola

5. března 2017 v 12:48 | Lotte |  The Dreamcatcher
Rozezněla se velmi něžná, ale poněkud rozvleklá valčíková melodie, kterou Mercy neznala. Woland významně povytáhl obočí a vzápětí k němu přispěchal Korovjev a sundal mu z ramen zlatě vyšívaný rudý plášť. Ukázalo se, že pod ním měl oblečenou uniformu, která byla celá černá, včetně matných přezek. Mercy musela naznat - jakkoliv podivná myšlenka to byla - že ďábel v ní byl skutečně pohledný. Vyzařoval ze sebe neuchopitelnou atraktivitu, jakou už muži v uniformách záhadně oplývají. U pasu měl přivázaný nablýskaný kord a byl jako voják, který se nehlásí k žádným barvám, generál který vládne všem, ale nezajímá se o nikoho. Byl součástí světa, ale zůstával nestranný. Mercy na něj hleděla s nelíčenou fascinací, čehož si povšiml a jeho poněkud přezíravý postoj k ní se trochu zmírnil, když na ni k jejímu údivu předtím, než jí nabídl ruku, zamrkal. Mercy si už ve svých, bráno z běžného společenského pohledu, nestoudných šatech přestala připadat nepatřičně a na tváři se jí znovu rozehrál ten nelidský divoký úsměv, který bezděčně napodobila od rusalek.
Woland ji provedl po sále a pak si ji s nečekanou prudkostí přitáhl k sobě, a ona mu přistála v náruči jako hadrová panenka. To byl ten problém s ďáblem: byl nebezpečný, nelítostný a měla pocit, že si z ní neustále utahuje natolik sofistikovaně, že se nemohla ohradit, ale dobrotivé nebe, že ji zároveň dokázal okouzlit tou představou nezměrné moci a zvráceně přitažlivé arogance, která se s ní pojila!
Woland s ní začal kroužit po tanečním parketu ve velmi lenivém tempu odpovídajícím hudbě. Vedl ji základními valčíkovými kroky bez nějakých střemhlavých otoček či okrasných "kudrlinek" navíc, kterými proslul komplikovaný twighburgský císařský valčík. Mercy bolestně píchlo u srdce, ačkoliv nevěděla, co přesně ji při pomyšlení na císařský tanec tak rozesmutnilo. Woland si povšiml změny její nálady a při výraznějším úderu tympánu s ní stále neochvějně v rytmu přešel do záklonu se stejnou, téměř agresivní prudkostí, s jakou s ní zacházel v úvodu tance.
"Něco vám nevyhovuje, královno Margot?" zašeptal jí do ucha, když se nad ní sklonil.

Something Good - Rodney Gilfry, Sierra Boggess

5. března 2017 v 12:42 | Lotte |  Video týdne
Čas na přiznání: mám poslední dva týdny jisté tendence sledovat 24/7 operu. Jo. :D Nejde o to, že bych jen celý den seděla a zírala na operu, jde o to, že je to skvělý podklad pro činnosti všeho druhu - čtení, učení, psaní, čistě pro to aby nebylo ticho (trpím jakousi podivnou fóbií z ticha, btw)...
A když přijde nějaká má oblíbená scéna, tak si přepnu okno v prohlížeči, podívám se na ni, pak zase překliknu a věnuju se tomu, čemu se věnuju. Je to pro mě prostě geniální systém, který pro mě funguje. :D
Nu a takhle jsem si jednou náhodně pustila jednu inscenaci Figarky protože mě zaujala dramatická ikonka hraběte svírající s intenzivním pohledem Zuzanku a pak se zamilovala! Zaprvé to byla ta nejlepší! inscenace! Figarky! jakou jsem kdy viděla, obsazení bylo prostě top, bylo to nejlépe herecky podané operní představení co jsem po dlouhé době viděla (vrátilo mi to trochu naději po mém posledním operním představení, které jsem viděla živě, kde trochu chyběla chemie mezi pěvci) a já se zamilovala do všeho a všech. Ale nejvc do Rodneyho Gilfryho, hraběte Almavivy. Byl perfektní. A měl docela nelichotivé líčení a kostým a přece byl tak pohledný! :D A uměl roli zahrát jak dramaticky, tak komediálně! Top, top, top! A pak jsem zjistila, že je s ním na YT i celý záznam Dona Giovanniho a to byly Vánoce!!! :D No a pak jsem zjistila, že na BBC Proms v roce 2010 zazpíval duet Something Good ze Sound of Music se Sierrou a bylo absolutně rozhodnuto o videu týdne! :D
Sierra je tam taková mladičká a vyjukaná a je to roztonilé. Trošku se jí třese hlas a docela mě překvapila, protože takhle nervózní jsem ji ještě nikdy neviděla (ale pořád zpívala moc krásně!) a tak strašně krásně a mile se na sebe s Rodneym dívali a to, že spolu v Sound of Music nehráli teď beru za hluboce promarněnou šanci. :D
Rodney se mimochodem muzikálové role ujal velmi dobře - operním pěvcům dělá docela problém zpívat muzikálové písně, protože to prostě zní operně, "těžce" a málokdy se mi covery muzikákových písní od operních pěvců líbí, abych krutě upřímná byla. Ale Rodney byl úžasný!!! Ugh, zbožňuju ho ještě víc. :D
Krásný nový týden! :D :)



Mistr a Markétka A-Z: M (3)

4. března 2017 v 15:49 | Lotte |  Master and Margarita
A pokračujeme v markétkiádě. :D :D :D Dnes jsme se propracovali k Anastasii Makeevě, kterou jsem vždycky považovala jaksi za nejvíc "knižní". :D

image host

Proma z US tour

3. března 2017 v 17:37 | Lotte |  Americká národní tour (restaged)
Nejhodnější blogerka z rjdaae.tumblr.com se vydala na představení přepracované americké tour a naskenovala fotky z programu na kterých je současné obsazení!!! :D To je upřímně řečeno poprvé, co o tour a tomto obsazení slyším od října 2016, kdy je oznámili do rolí! :D Tato slečna právě rovněž sepisuje recenzi této inscenace, na kterou jsem zvědavá...ačkoliv v tuhle chvíli si o této přepracované verzi asi všichni myslíme svoje, none, huh? :D
Nicméně na fotkách můžete vidět Derricka Davise jako Fantoma, Katie Travis jako Christine, Jordana Craiga jako Raoula a úžasnou Tristu Moldovan jako Carlottu (netajím se se svými oblíbenci, o ne :D).

image host

Lottin (ne)divadelní deníček: únor 2017

2. března 2017 v 16:10 | Lotte |  Lottin (ne)divadelní deníček
Nutno podotknouti, že únor byl měsícem nanejvýš nezajímavým. Přišli jsme po zkouškovém zase do školy, naložili na nás všechno najednou co jen mohli (příšernou externí výuku v archivu dvakrát týdně, zase si musím shánět praxi a nejhorší je samozřejmě to, že je čas přemýšlet nad absolventskou prací, tématem a kdo mi ji povede).
Měla jsem asi zvlášť velké nutkání utíkat do snového a virtuálního světa, protože jsem az únor napsala dvaačtyřicet článků, což je něco, co u mě bylo normální v nejnadšenějším období založení blogu, ale teď coby fangirl veterán už bývám střídmější. :D Naposledy jsem měla čtyřicítku článků na měsíc v září 2015. :D Takže jsem asi měla zvlášť touhu schovat se do milovaného divadelního blogového světa a předstírat, že ten skutečný neexistuje. Možná proto tenhle blog už vedu takhle dlouho....hmmm, tenle úvod začíná být nějaký hluboký. :D
Vlastně jsem jen chtěla říct, že mám jen čtyři fotky. :D

image host

Ehm...no. Divadlo! Zase! Ale tentokrát Mahenka a do té nechodím zase tak často tak....se to uznává! :D ŽE? :D To bylo z Black and White, pravda, ještě v lednu, ehm. :D