You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Lottin (ne)divadelní deníček: únor 2017

2. března 2017 v 16:10 | Lotte |  Lottin (ne)divadelní deníček
Nutno podotknouti, že únor byl měsícem nanejvýš nezajímavým. Přišli jsme po zkouškovém zase do školy, naložili na nás všechno najednou co jen mohli (příšernou externí výuku v archivu dvakrát týdně, zase si musím shánět praxi a nejhorší je samozřejmě to, že je čas přemýšlet nad absolventskou prací, tématem a kdo mi ji povede).
Měla jsem asi zvlášť velké nutkání utíkat do snového a virtuálního světa, protože jsem az únor napsala dvaačtyřicet článků, což je něco, co u mě bylo normální v nejnadšenějším období založení blogu, ale teď coby fangirl veterán už bývám střídmější. :D Naposledy jsem měla čtyřicítku článků na měsíc v září 2015. :D Takže jsem asi měla zvlášť touhu schovat se do milovaného divadelního blogového světa a předstírat, že ten skutečný neexistuje. Možná proto tenhle blog už vedu takhle dlouho....hmmm, tenle úvod začíná být nějaký hluboký. :D
Vlastně jsem jen chtěla říct, že mám jen čtyři fotky. :D

image host

Ehm...no. Divadlo! Zase! Ale tentokrát Mahenka a do té nechodím zase tak často tak....se to uznává! :D ŽE? :D To bylo z Black and White, pravda, ještě v lednu, ehm. :D


image host

A poprvé jsem měla správný výhled na ten krásný strop. A lustrrr! :D

image host

Poslední únorový týden / příchod března, jsem strávila / současně trávím ležením v posteli s nějakým nachlazením. Nic strašného, ale do Brna jsem jet nemohla. Nicméně můžu bez hanby jen celý den ležet a dívat se na operu! (Já jsem takový nerd, omfg).
To je prosím Nápoj lásky z Vídeňské státní opery z minulého týdne. Naznala jsem, že být operním fanouškem je o mnoho snazší, než být fanouškem muzikálovým. Jak jste si možná všimli (ale spíš ne, já jsem tak nenápadná lololol), mými českými operními favority jsou Svatopluk Sem, který hostuje v Brně, takže jsem měla možnost vidět ho už v docela široké škále rolí a je to paráda. Druhým je Adam Plachetka, kterého teda asi jen tak neuvidím, leda bych si udělala výlet do Vídně, Londýna nebo New Yorku (hahaha na nic z toho nemám peníze, hahaha), ale! za tuhle sezonu už jsem ho viděla jako Leporella v Donu Giovannim z přenosu z Metropolitní opery a Dulcamara v Nápoji lásky z Vídně jak vidíte výše a hned v dubnu bude z Vídně další přenos, kde bude zpívat! Vidíte jak snadné je být operním fanouškem? Když to člověk srovná s marným čekáním na zjevení videí dejme tomu z Tanzu s Markem Seibertem, cokoliv ze Schikanedera....ehm, no. Muzikál se pravda těší větší masové popularitě, ale opera se o to víc snaží!!! :D

image host


Vítám březem smrkáním a čajem s citronem. Supr. Fakt supr. Užívám si to.
Ale aspoň jsem se konečně dostala ke druhému dílu Milénia, Dívka, která si hrála s ohněm. Jsem teprve asi u páté kapitoly, ale ta kniha začala fakt skvěle a vrátit se k postavám z prvního dílu mi udělalo strašnou radost, jsou oba strašně skvěle napsaní, jsou tak opravdoví jako lidi co můžete reálně potkat na ulici...:)

Kniha měsíce: Já měla tento měsíc docela štěstí na knihy, těžko se mi přebírá která byla nejlepší. Ale řekla bych, že Jak být ženou od Caitlin Morgan je určitě nejdůležitější kniha, co jsem tento měsíc četla. Každá dívka či žena by si ji měla přečíst, ať už si myslí o feminismu cokoliv. Hell, každý chlap by si ji měl přečíst taky. :D
Seriál měsíce: Dala jsem si lekci českého dějepisu a podívala jsem se na České století, seriál České televize (překvapila jsem vás? :D). Určitě bych doporučovala - je to pojaté totiž přesně podle mého gusta, dialogovým, "povídacím způsobem" tak trošku ve stylu BBC (ale fakt zdůrazňuju to tak trošku, přece jenom...víme, Česká televize zdaleka není BBC). Zvlášť se mi líbily díly pojednávající o Masarykovi a Benešovi - fakt skvělé obsazení a překvapivě dobrý scénař! :D
Jen jedna věc: jestli bych bez něčeho mohla žít, tak bez záběru na nahého Edvarda Beneše. Fakt že jo, docela dobře bych bez toho mohla žít. Eh.
Divadelní představení měsíce: Tak jelikož jsem byla jen na La Giocondě, tak říkám La Gioconda. :D Ale bez legrace: vizuálně grandiózní představení (i když nutno podotknout, že kulisáci upravující scénu se zjevovali i během představení a to té grandióznosti ubíralo), skvělý příběh (jak často se v opeře zpracovává téma neopětované lásky?) a zasazení do Benátek během karnevalu dává tvůrcům vskutku štědrý podnět k rozvinutí představivosti, čehož bylo rozhodně využito.
Video měsíce: Chce to trochu úžasné, nepřekonatelné, skvělé a nejlepšejší Pavly Vykopalové jako Rusalky. Měsíčku na nebi hlubokém z Brna (kde jsem ji měla tu radost vidět), Ó marno a Proč volal jsi mne v náruč svou z Prahy.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 2. března 2017 v 22:55 | Reagovat

Komentář mimo, a přece k věci: Jak jsem tak koukala na tu pražskou Rusalku, nabídlo mi to jako další video ten film ze 70. let, kterýžto je na YouTube celý. Pojďme si udělat holčičí filmový večer s Rusalkou! :)

2 Adele Adele | Web | 3. března 2017 v 9:52 | Reagovat

Přesně tohle jsem si říkala na "adresu operního fanouška". Upřímně jsem byla hodně překvapená, když jsem na internetu našla tolik (je jich fakt hodně). Snad se to do budoucna v dobré obrátí i u muzikálů. Pomalu se začaly pořizovat muzikálové záznamy, tak doufám, že se v tom bude pokračovat a i my muzikáloví fandové na tom budeme stejně dobře, jako ti operní. :-D
Jůůů, ta momentka z Nápoje lásky je kouzelná. :D :D (Je záznam na youtube nebo někde jinde?)
Milénium - ááá, strašně sérii zanedbávám. Ale o prázdninách to doženu.
Knihu Jak být ženou neznám, ale vidím, že bych se na ni měla mrknout. :-)
Na České století jsem se chtěla podívat. Díky za připomenutí, vykouřilo se mi to z hlavy. :-)
La Giocondu bych chtěla vidět, ale je pravda, žes mě nalákala vlastně na většinu toho, cos viděla. :-) Další krásný příběh od Victora Huga. Jen mi nejde na rozum ta "architektonická" árie. Já už si myslela, že Hugo se v dramatech těchto neblahých popisů vyvaroval. Alespoň v Ruy Blasovi a královi se baví se tohle nekonalo. :-)
Pavla Vykopalová... good choice! :D

3 Adele Adele | Web | 3. března 2017 v 10:10 | Reagovat

Ve škole to mám taky perný. Počítala jsem s tím, že to tak dopadne, ale čekala jsem, že nebudu na blogu trávit tolik času a ono. Asi to mám stejný jako ty a potřebovala jsem utéct z reality. :-) I když tolik článků jako ty jsem nezvěřejnila. :D

4 Lotte Lotte | Web | 3. března 2017 v 10:24 | Reagovat

[1]: Ano! A kdy? :D

[2]: Je sice fakt, že ty přenosy jsou dvousečná zbraň, protože do jednoho dne to máš venku na internetu, ale i tak se jim to vyplácí a je to pro ně skvělá reklama. :D
Doufám, že muzikálové divadlo se od své starší sestry přiučí. :D
Ten záznam je na starém dobrém vk. :D Na YT jsou akorát nějaké ukázky. A zrovna ten roztomilý duet, který jsem zachytila na fotce ne. Bůh žehnej vk. :D
https://vk.com/video-3741411_456239518
Určitě Milénium dožeň, fakt to stojí za to. :D
České století je fakt super, jojo. :)
Architektonická árie je vlastně architektonická napůl, abych tak docela nekřivdila. V druhé polovině árie Barnaba popisuje hierarchii benátské inkvizice...heheh. :D Já to fakt nechápu: tak zajímavá postava, v podání pana Sema velmi komplexní a jeho árie je...o tomhle. Místo aby zpíval o tom proč se stal špehem, jaké to je, proč tak touží po Giocondě, odkud ji zná.....COKOLIV, tak je jeho postava hlavního záporáka eliminována na jakéhosi nestranného vypravěče, wtf. :D To ani pan Sem z toho nemohl vyčarovat nic jiného, než že to úchvatně zazpíval s neutrálně ponurým výrazem, protože co s tím?! :D
A přitom Arrigo Boito psával i dobrá libreta! :D Nechápu. :D Asi se fakt nechal unést Hugem. :D
Tak  mě napadá, že můžu text té přepsat, aby sis udělala obrázek:

Ó, mohutná stavbo! Královské sídlo a pekelná jámo dóžecí! Ponurá, mocná! Slávo tohoto i věků budoucích. Vztyčilas mezi dvěma mučidly porfyr krutý. Tvými základy jsou studny, tvým štítem jsou olova! Na tvém průčelí let holubů, mramory a zlato. Radost a hrůzu střídáš se záměnou tajnou. Tady lid jásá, tady lid umírá! Tam je dóže, stará kostra s dóžecí čepičkou na hlavě. Nad ním Velká rada, signorie neblahá.
Nad signorií, mocnější než všichni, všech král...špeh! Ó, mohutná stavbo! Otevři své skrýše, otevři dokořán svůj chřtán temnot, kdyby zase krev přišla, aby jej zadusila! Já jsem ucho a ty ústa: mluv!

Tož tak. Když už to začínalo být zajímavé a on mluvil o sobě, tedy o špehovi, tak následující větou zase spustil: "Ó mohutná stavbo!" abychom si náhodou nemysleli, že to bude osobní. :D :D :D

5 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 4. března 2017 v 13:46 | Reagovat

[4]: V dubnu, až žum odžumí do Prahy. :)

6 Lotte Lotte | Web | 4. března 2017 v 13:54 | Reagovat

Fíha, to je už v dubnu? :D No v dubnu budu mít praxi, tak nevím kolik budu mít času, ale to se ještě vystříbří. :D

7 Adele Adele | Web | 6. března 2017 v 13:11 | Reagovat

[4]: Haha, tak ta árie je fakt srandovní, díky za přepis. Ale stejně si nedokážu představit "herecký projev" pro tuto píseň. :-) (Ó, mohutná stavbo!... hihi) :D
Moc a moc děkuji za odkaz. Ten záznam je v tak krásné kvalitě! Nápoj lásky znám jenom podle názvu, tak teď se aspoň konečně dozvím, o čem to je. :-) (A ta sestava :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama