You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Lottin (ne)divadelní deníček: Viki kráčí za štěstím

3. května 2017 v 13:44 | Lotte |  Lottin (ne)divadelní deníček
Na strunu beznadějného romantika bezesporu zahraje muzikál pojednávající o střetu snů a reality, aneb co se stane, když všechny vaše tajné představy naplní elegantní fešák ve smokingu, co navrch umí zpívat.
Český muzikál Viki kráčí za štěstí z pera legendární dvojice Miloše Štědroně a Milana Uhdeho a spoluautora Karla Cóna, popisuje život Viki, která není Viktorka, nýbrž docela obyčejná Ludvíka. Pracuje jako zdravotní sestra, je unavená věčnými dvanáctkami a životem mezi nočníky a obvazy, má velice hodného, ale jinak nezajímavého a bezvýrazného muže a patnáctiletou dceru, která tužby své matky příliš nechápe a přirozeně spíš inklinuje k otci.
Viki sní o hudbě, o světě, do kterého utíká a který pro ni zhmotňuje osobnost jazzového zpěváka Marka Bašty. Jednoho dne se stane nemyslitelné - na ulici před šedivým panelákem, kde Viki žije, se zjeví pestrobarevný, poněkud prostořeký papoušek. Viki jej odnáší jeho majiteli, kterému uletěl - není jim nikdo jiný, než Marek. Viki je ze setkání se svým idolem jaksepatří rozechvělá, zvlášť když zjistí, že se její iluze překvapivě shodují se skutečností. Je okouzlující, galantní, hovoří jako romantický hrdina, má uhlazené způsoby a obecně je to velmi imponující, pohledný muž. I Marek je Viki okouzlen, nejprve se možná trochu baví tím, jak je z něj mimo, ale jiskra velice rychle přeskočí i z jeho strany. Nabízí Viki peníze jako nálezné, to ona ale odmítá. Co už přijme je lístek na jeho představení a navrch pozvání na after party v jeho bytě.
Tam se vzájemná chemie už nedá skrývat a Marek si na Viki písní vyprosí polibek, kterým chce vyjádřit své díky za záchranu papouška. Poté, co se večírek rozpustí a ostatní odejdou, to však jen u jednoho polibku nezůstane. Vztah Marka a Viki se nevyhnutelně odhalí a Viki se rozvede se svým mužem. Nastěhuje se k Markovi a jejich vztah je plný hudby a romantiky a Marek se zdá stále stejně dokonalý. Ovšem ve Viki přece jen začnou hlodat pochyby - setkává se s Markovými bývalými ženami, ale nechce slyšet jejich smutnou výpověď o muži, co věčně hledá lásku, ale ve skutečnosti ji neumí dávat. Věří, že ji skutečně miluje, dokonce ji požádal o ruku.

Přesto nakonec Marka přistihne in flagranti s jeho sboristkou. Marek Viki nejdříve musí vzkřísit z mrákot a vysvětluje jí svůj koncept věrnosti v nevěře, totiž cit natolik dozrálý, že mu sem tam odpustí menší dobrodružství, protože nakonec se vždycky vrátí k ní, kterou miluje. Viki ovšem na věrnost v nevěře nevěří a vrací mu zásnubní prsten.
Její bývalý manžel se mezitím stihl zasnoubit s jinou ženou a Viki se nemá kam vrátit. Ujímá se jí nakonec doktor Stašek, Markův přítel, který byl do Viki celou dobu tajně zamilovaný. Viki jeho city sice neopětuje, ale doktor doufá, že jednoho dne by mohla změnit názor.

Děj je zasazen do sedmdesátých let a scéna atmosféru této doby malebně vykreslovala kulisami, které retro evokovaly ať už ve své šedivé panelékové podobě, nebo naopak přikrášleném vyobrazení luxusu a estetiky daného období. Scéna záměrně nepůsobila ani realisticky, ale ani pohádkově. Byla na půli cesty mezi tím, co z konce minulého století přetrvává a působí na nás dodnes s tím, co už vidíme jen v televizi a tudíž si trochu romantizujeme.
Takové byly i kostýmy - velmi všední výjev tatíků posedávajících s lahváčem před panelákem versus elegantní svět šampaňského a slušivých smokingů a barevných puntíkovaných šatů a vysokých účesů.

Viki ztvárnila Lucie Bergerová, která měla z celého obsazení bezesporu nejsilnější hlas, kterým uměla předávat emoce. Byla autentickým ztvárněním člověka, kterého bychom mohli potkat na ulici. Uvězněná v rutině, v noci fantazírující na balkoně o muži, co by šel pro lásku světa kraj. Ženu frustrovanou šedí života, rutinou manželského života, ženu přepracovanou a unavenou, ale zároveň i beznadějnou romantičkou, kterou už ale životní zkušenosti připravili o naivitu a v jejím podání tudíž zaznívaly i temnější podtóny.
Petr Štěpán popis své role, jenž je v programu uvedena jako "Marek Bašta, muž s jiskrou" zhostil přesně tak, jak mu bylo nadiktováno. Jiskru skutečně měl. Zhmotnil toho snového muže, co tančí a zpívá, sluší mu to ve smokingu, je charismatický a dokonalý tolik, až se tomu nechtělo věřit a já čekala, kdy přijde ten "háček". Okouzlil celé publikum a pak mu zlomil srdce, stejně jako hlavní hrdince. A přece jsem s ním až do konce musela jaksi soucítit, když zachmuřeně telefonoval doktorovi Staškovi, poté, co od něj Viki odešla s prosbou, aby jí pomohl a když při závěrečné scéně jako osamnělá postava shlížel dolů z okna na Viki a doktora. Byl nepoučitelný a v reálném životě byste s ním nechtěli nic mít, ale božínku, že si vás i tak dovedl získat na svou stranu!

Já, jak jste si všimli, do Městského divadla Brno nechodím zase tak často, protože je tam o něco těžší a dražší získat lístky, takže tohle prohlášení nemá zase takovou váhu, ale tohle je - k mému překvapení, protože jsem nepřicházela s příliš vysokými očekáváními - nejlepší titul, co jsem tam zatím viděla. Svou povahou je to tak trochu červená knihovna, ale na druhou stranu libreto napsal Uhde, takže je okamžitě jasné, že bude obsahovat mnohem víc, než jen to. Na první pohled je to taková odlehčená bláznivinka, ale my snílci víme, jakou ránu mezi oči občas od té mršky reality dostáváme, což na nás může zapůsobit silnějším dojmem, než na uměřené realisty.

Zdroj fotografie:
https://www.facebook.com/mestske.divadlo.brno/photos/a.10151012372840850.488743.115009880849/10155279707645850/?type=3&theater
Vice informací o inscenaci, vstupenky:
http://www.mdb.cz/inscenace/396-viki-kraci-za-stestim
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 3. května 2017 v 23:27 | Reagovat

Jak jsme se bavily v divadle, škoda toho plakátu, protože tohle zní vážně zajímavě. A taky dost opravdicky - asi je dost jednoduché se nechat okouzlit někým novým, neokoukaným a šarmantním, když už je člověk ve vztahu spoustu let a ze všech stran ho válcuje stereotyp. A pak přijde vystřízlivění.

3 Lotte Lotte | Web | 4. května 2017 v 7:46 | Reagovat

Jo, já sem ten plakát schválně ani nevkládala. :D
Přesně tak. Zvlášť když je ten někdo tak dokonalým splněným všech tajných snů - to je neodolatelné, ale podezřelé zároveň.

4 Adele Adele | Web | 5. května 2017 v 9:42 | Reagovat

O tomhle muzikálu slyším prvně a děj nezní vůbec špatně. Tohle dílko by se mi trefilo do vkusu. :-) Druhá věc, co mě zaujala, je Petr Štěpán v roli "muže s jiskrou". Áááá, v takové roli bych ho chtěla fakt vidět! :D Tvůj popis jeho výkonu zní fantasticky! :D

5 Lotte Lotte | Web | 5. května 2017 v 20:58 | Reagovat

[4]: Taky jsem o tom muzikálu předtím neslyšela. :) Jo, Petr Štěpán ten...ten byl! :D Nejspíš kvůli němu začnu častěji chodit do MdB. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama