You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Lottin (ne)divadelní deníček: březen & duben 2017

2. srpna 2017 v 23:15 | Lotte |  Lottin (ne)divadelní deníček
Hahahahahahaha.
Cože je teď za měsíc? :D
Chápejte (vy imaginární čtenáři), že jsem na tuhle rubriku nezanevřela jen jsem nestíhala a když jsem stíhala, byla jsem líná. To je dostatečná omluva.
Takže k věci.
Březen a duben! Co jsem dělala v březnu a dubnu? :D

image host

Všichni můžete třikrát hádat, proč jsem ten plakát vyfotila. A ne, nejela jsem tam. Fotila jsem to tedy s trpkým výrazem. :D Krásný úvod do článku. :D


image host

Někdy v předcházejících měsících jsem vás informovala o mé radosti z mého nového lustru.
Je vskutku skvělý, jen je poněkud otrava ho oprašovat.
Ráda si u této činnosti broukám úvodní znělku Downton Abbey. :D

image host

Toto je brněnská vila Stiassni. Už jsem vám tu o ní psala, v prváku jsem tam byli na exkurzi. Teď jsem se tam vrátila, inspirována právě onou exkurzí, na praxi.

image host

Toto jsou mé nové polobotky. Jsem na ně velmi pyšná, už dlouho jsem si je přála. Šla jsem po estetice prvorepublikového elegána.

image host

Noční Brno. Musím vám říci, že v takové atmosféře to město opravdu miluji.

image host

Další ze série "tisíc a jeden úhlů Janáčkova divadla". Jelikož bude celou příští sezonu uzavřené, můžete si oddychnout, dlouho ho neuvidíte. Já za to naopak truchlím. Tohle je z baletu Chvění.

image host

Fešáci baletního souboru NdB. :) :) :)

image host

Toto je z Lásky na dálku. Mám pocit, že jsem měla tehdy nějaký šílený týden, kdy jsem šla do divadla dva dny po sobě, hehe. :D <3

image host

Ach ano, jsem s těmito články natolik pozadu, že toto je fotka oslavující příchod jara. Ok.

image host

Nějaké ty fotky z Masarykovy čtvrti, kde se nachází vila Stiassni.
Nebo, jak jsem ji nazývala ve špatné dny, snobská čtvrť. Ne že by moje praxe byla špatná, ale člověk prostě má občas dny, kdy se mu nic nechce, nedaří a všechno je černé atd. :D V takové dny to tedy byla snobská čtvrť. :D

image host

Na své poslední praxi v Knihovně Jiřího Mahena jsem byla se spolužačkou a zde jsem byla sama a navrch v takové velmi specifické části Brna, kde si člověk jako v Brně ani nepřipadá, takže jsem se občas cítila lehce izolovaně. Ale bylo tam krásně, jen pohleďte. :)

image host

image host

Knihovna ve vile Stiassni je odborná, specializovaná na architekturu druhé poloviny dvacátého století, takže mi knihy, kterými jsem se probírala, připadaly spíše mimozemské, zato s hezkými obrázky. :D

image host

Vila stojí na kopci a než dojdete od zastávky k vrátnici a od vrátnice k domu samotnému, vypustíte dvakrát až třikrát duši. Zvlášť když máte zpoždění. Vtipný fakt: zpoždění jsem měla za svoji praxi dvakrát. První a poslední den. První den proto, že jsem panikařila a vystoupila na špatné zastávce, poslední den zase proto, že jsem nemohla najít hodinky a já prostě nemůžu odejít z domu bez svých hodinek, jsem v tomhle ohledu trochu divná. Teď se mi ty hodinky rozbily, protože jsem je upustila a držím za ně smutek. Snad půjdou opravit.

image host

Musím vám zbořit jeden mýtus, který všichni ohledně mé praxe měli. Neseděla jsem tam v prvorepublikovém salonku s křiťálovým lustrem nad hlavou a nezapisovala jsem přírůstky do knihovny na mahagonovém stolku. Vila je rozdělená na samotný obytný prostor a pak kanceláře, tedy bývalé pokoje pro služebnictvo. Já samozřejmě seděla v kanclu, docela obyčejném, průměrném kanclu a do obytné části vily jsem nesměla ani vkročit. Vedoucí praxe mi to připomínala velmi často. Párkrát jsem v celé vile zůstala na pár hodin úplně sama a tehdy mi to připomínala zvlášť důrazně. Jediné, co jsem při cestě do koupelny mohla zahlénout přes skleněné dveře, byla tahle místnost, kde si rodina nechávala podávat snídani. Já vím, hned to zní míň cool.

image host

Vila má nádhernou velikou zahradu, jednu z největších soukromých v České republice. O slunných dnech jsem tam moc ráda trávila obědové pauzy. Slunných dnů ale bohužel bylo velmi málo. Duben byl velmi chladný měsíc a ve vile bylo často ještě chladněji, než venku. To je tak, když něco spravuje stát. Šetří na topení! :D

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

Jak jsem popisovala, cítila jsem se ve vile velmi dobře, ve špatné dny ale trochu izolovaně. Bylo tedy skvělým zpestřením, když jsem se dvěmi spolužačkami mohla zajít do divadla. Zaprvé mi připadalo, jako bych kamarádky neviděla už sto let, zadruhé DON GIOVANNI!!!

image host

Velmi impozantní dopis s pečetí od Barbary Jane. To mi připomíná, že jí už hodně dlouho dlužím odpověď. Sakra.

image host

A podívejte, poslala mi pohled! Divadelní pohled! Pohled z La Scaly! Srdíčkové oči! Dovedete si představit, jakou mi udělal radost. :)

image host

Tohle byl hlavní výsledek mé práce na praxi. Nekonečný seznam knižních přírůstků, coby příloha k darovací smlouvě, hodiny práce s excelem a tabulkami, ale to byla ta lehká část. Dát to do té kroužkové vazby, to byl ten problém. Má vedoucí to se mnou víceméně vzdala a nakonec to způlky udělala za mě. Jsem beznadějně beznadějná na manuální činnosti.

image host

Tritius zní jako zaklínadlo z Harryho Pottera. Bylo by o moc víc cool, kdyby to tak bylo.

image host

Oh, duben byl zvláštní měsíc. Nejdřív se zdálo, že je léto už za bukem, ale potom začalo sněžit.

image host

Švabach vypadá velmi hezky, ale když se v něm snažíte najít nakladatelské údaje o knize, abyste je dali do systému, rvete si vlasy a vůbec jeho estetiku neoceňujete, věřte mi. A ještě k tomu němčina. Br.

image host

Škoda, že jsem neměla čas si tuhle knihu projít. Z toho co jsem si prolistovala, vypadala ohromně zajímavě. Vlastně to byla jediná kniha, co se mi z tamního fondu zalíbila, protože architektura jde bolestně mimo mě.

image host

A hele, Degas! Fantom je všude. :)

image host

Omg, pan Darcy!!! :O (Visí na Konopišti, jestli jste se zamilovali. Jo, tohle si pamatuju. Věci do školy už ne.)

image host

Jak jsem psala, slunných dnů v zahradě bylo spíš pomálu. Většinou jsem zůstávala na oběd uvnitř a většinou sama. Jako správný loser bez přátel jsem tyto chvíle trávila ve společnosti dalšího losera bez přátel. Láskyplně řečeno. Už o Fantomovi bloguju pět let, mám na takové láskyplné vtipy nárok, nechte mě. :D

image host

V dubnu slavím svátek a Bára mi dala čokoládu s Mozartem. Bára je boží.

image host

Vím, že v dubnu jsem měla takový stresový měsíc, takže když jsme se jednou s Bárou rozhodly změnit plány a jít místo opery na improvizované představení, bylo to to nejlepší, co jsme udělaly. Ten večer jsem se smála, až mě bolelo břicho a bylo to přesně co jsem potřebovala. Bylo to príma.

image host

Nechci znít vůči své vedoucí nespravedlivě. To, že mě nepouštěla do vily dává smysl. Neznala mě a nemohla tušit, jestli tam něco neukradnu, nerozbiju a tak.
Ale za svůj tamnější pobyt jsem se dostala hned na dvě prohlídky a když připočtu loňskou exkurzi se školou, byla jsem uvnitř tedy už třikrát. Myslím, že to je tak akorát. :D
A tohle je tedy přijímací pokoj, kam se uvedla návštěva, kde si odložila svrchníky a klobouky. :)

image host

Totálně fejkový telefon, ale vypadá hezky. :D

image host

Toto je schodišťová hala. Vůbec mě nenapadá, proč se tak jmenuje.

image host

Tohle je jídelna. Nevšímejte si těch ošklivých židlí, ty tam dotáhli komunisti a už tam po nich zůstaly.

image host

Jestli se dobře pamatuju, tak tohle je největší obraz ve vile.

image host

DUUUUN! DUNDUNDUNDUNDUUUUN! DUN! DUN! DUNDUNDUNDUNDUN!

image host

Hermína a Alfred Stiassni, majitelé vily. K úplnosti rodiny ještě chybí dcera Zuzanka, ale její portrét se prý plánuje dodat. Tohle nejsou originály, ale reprodukce podle akvarelů paní Hermíny.

image host

Tahle část domu je zařízená tak, jak opravdu vypadala za časů Stiassných. Památkáři provedli nějakou velmi vychytanou analýzu akvarelů paní Hermíny, ze které se jim podařilo získat vzor čalounění, jaké tu kdysi jeho majitelé měli.
No a jestli jste viděli film Lída Baarová, tak vám to tu bude povědomé. :)

image host

BUM! Docela rána mezi oči, že? Tahle tapeta v domě nebývala. Visela tam tapisérie, kterou ale Sověti strhli a použili jako plachtu na povoz. Sovětský svaz, zasloužilý ctitel umění. Sověté, křehcí lidé, co nás přišli osvobodit a vůbec nic za to nechtěli a jejich zájmy byly čistě nezištné.
Ok, ok, už toho nechám. Vila Stiassni nemá zase tak pohnutý osud jako známější Tugendhatka. Může za to nejpíš to, že Hermína Stiassni si svůj dům nechala vybavit v historizujícím slohu, protože v takovém "zámeckém" prostředí sama vyrůstala a bylo jí to bližší. Na Rusy to asi zapůsobilo a udělali z toho vládní vilu, zatímco moderní Tugendhatku docela zpustošili. Když skončila válka, dokonce tu pobýval a úřadoval Edvard Beneš.
Málo Brňáků vilu Stiassni zná pod jejím názvem, hodně z nich ji má stále zafixovanou jako "vládní vilu", i když takovému účelu dlouho neslouží.

image host

image host

Tohle byl salonek pana Alfreda. Ty knihy v poličkách nebyly, místo toho tam byly rodinné fotografie. Paní Hermína náruživě ráda fotila, zvláště růst Zuzanky dokumentovala skoro denně.

image host

Tohle je salon paní Hermíny a jak vidíte, měla ráda BARVY! Na zdech bylo původně čalounění přesně téhle barvy, teď už je tu "pouze" nátěr. Ostatně že tam to čalounění vůbec bylo, na to se přišlo náhodou, když památkáři narazili na jeho zbyteček uvíznutý někde v liště. Při malování místnosti se památkáři opět řídili akvarely paní Hermíny. Paní Hermína na svých akvarelech s největší pravděpodobností zvěčnila každičký kout domu. Fakt. Viděla jsem její akvarel záchodu.

image host

Posezení pod schodištěm.

image host

image host

Pokoj pro hosty, nejčastěji v něm přebývala maminky Hermíny.

image host

První patro.

image host

Šatna Alfreda.

image host

A jeho ložnice...

image host

...propojená s ložnicí Hermíny. Všimněte si, že její postel je větší. Očekávalo se, že ji tam manžel bude chodit...navštěvovat, proto.

image host

Toaletní stolek. Nejprve jsem se nadchla, že ty hřebeny jsou dobové, ale má vedoucí mi prozradila, že je koupili na internetu a jsou z plastu. No jo. Nojo.

image host

Malá Zuzanka byla VIP člen domácnosti. Jako jediná měla kromě ložnice, šatny a koupelny navrch ještě jednu místnost - zde vyobrazenou hernu.

image host

Zuzančina koupelna.

image host

A její ložnice.

image host

A to je konec mé prohlídky, děkuji za návštěvu, přijďte zas. :D

image host

Konec praxe jsem odměnila...divadlem. Ach, ach, Petr Štěpán. :D

image host

Musím říct, že v jarňáku jsme se ve škole moc neohřáli. Sotva jsme se vrátili z praxí, zase jsme si balili kufry a vyrazili jsme do Polska, směr Krakow. A bylo to bájo!
Zde náměstí, kam se už první den všichni naučili trefit z našeho hostelu...kromě mě. Já prostě nevím, proč jsem tak beznadějná s orientačním smyslem, fakt nevím. Doteď se ztrácím v Brně.

image host

image host

image host

Trochu mě mrzí, že jsme do téhle kavárny nezašli. S touhle výzdobou jsme měli.

image host

Do Krakowa jsme dorazili na večer a už jsme byli docela vyřízení, takže jsme si odložili zavazadla v hostelu, prošli se židovskou čtvrtí a pak rovnou do postýlek.
V ideálním scénáři.
V reálném scénaři jsme se na hostelu opili slavnou polskou vodkou a druhý den byli nevyspalí. Knihovníci nejsou žádní svatoušci, hlavně si nedělejte iluze. :D

image host

image host

Obchod s plyšáky. Byl maličkatý a prodavačky na nás hrozně zíraly, takže jsem to tam psychicky nevydržela a čekala na spolužačky venku. Ale i zvenčí byl nádherný. :) A bylo to tam přesně tak předražené, jak si myslíte. ;)

image host

Druhý den začala naše knihovnická mise velmi tematicky.

image host

Jagelonská knihovna. Jako zajímavost můžu uvést, že tam prováději odkyselování knih, které život našich nejlepších přátel prodlouží třeba i o sto let. Bylo to poprvé, co jsem tuhle metodu viděla, zatím jsem se setkala jenom s odstraňování plísně pomocí plynu v Moravské zemské knihovně. :)

image host

Jo a taky tam měli nejvíc náhodnou výstavku na světě. Prostě dinusaurus s mašlí....

image host

...potom autíčka...


image host


....ve vedleljší vytrínce zase letadla a Star Wars (?)

image host

...Harrymu by bylo líto, kdyby chyběl a tak tady je

image host

...kostlivec, protože proč prostě ne

image host

...a na závěr panenky, protože to hned dává lepší smysl. Ok then.

image host

Aktivní využívání mikrofišů nás, jak vidíte, uvedlo v úžas.

image host

Studovna. Studovny jsou v polských knihovnách takové serióznější, než u nás. Prostě sedíte v řadách před katedrou, kde sedí knihovník, tváří se přísně a dělá na váš "pššššt!".
Jako v Bradavicích.

image host

Bára by vám potvrdila, že mám slabost pro fontánky. Nevím proč.
Každopádně tahle potvora se celá vypla, když jsem si ji chtěla vyfotit. Tahle fontánka není kámoš.

image host

Před námi byla návštěva ještě dvou knihoven a já po prohýřelé noci nutně potřebovala kafe.

image host

Knihovní zastávka číslo dvě, knihovna Polské akademie umění. Zde to bylo hlavně o těch historických svazcích, jak vidíte. Ráda bych upozornila na ten milující výraz knihovnice, když nám předváděla ty knihy. Ta dáma byla knihovnická obdoba Mloka Scamandera.

image host

image host

A opět velmi "bradavická" studovna. :)

image host

Ze třetí knihovny nemám vyfocené nic, už jsem upřímně řečeno neměla sílu. :D Byla to městská knihovna a všechny nás nadchla svojí moderností, ale především přívětivostí. Bylo to pohodlně zařízené místo určené nejen ke studiu, ale i odpočinku a zábavě a to množství lidí, kteří tam hráli hry, nebo jen tak seděli na zemi na polštářcích tomu odpovídalo. Opravdu na nás udělalo dojem celé to místo, ale i jeho atmosféra a to množství mladých lidí.

Potom jsme měli zaplacenou průvodkyni, která nás provedla Starým městem, které je nádherné, ale především snadno dostupné, pohodlně si ho prochodíte po svých, všechno je hezky u sebe. :)

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

image host

Další den jsme vyjeli z Krakowa do Wieliczky, kde je solný důl. Po tom nás opět provedla naše průvodkyně, která byla strašně fajn. Měla super smysl pro humor a hned byla ta zkušenost z Polska o to zajímavější.
Moc jsem si od solného dolu neslibovala, vlastně nikdo z nás, ale o to překvapenější jsme nakonec byli. Je to velmi zvláštní, až magické místo, se svými myticky nasvícenými jezírky a podzemním chrámem (protože jsme v Polsku, takže chrám se sochou Jana Pavla II. je i na místě, kde byste ho jinak nečekali). Byly tam strašně nádherné křišťálové lustry a sochy a lidé tam normálně mívají i svatby, což musí být strašně super a když jsme si to spočítali, tak by to ani nebylo vůbec drahé. Jo a ty křišťálové lustry měly místo křišťálů vybroušenou sůl a fakt to bylo strašně nádherný. Jen se tam bohužel nesmělo fotit.

image host

Omg, to divadlo. Škoda, že jsme nešli na nějakou prohlídku i tam.

image host

No a na oběd jsem počkali zase zpátky do Krakowa. Tam jsme objevili tuhle velmi milou, kýčovitou, ale pořád milou, restauraci.

image host

A já si samozřejmě dala pirožky. Byly tuze dobré. Měla jsem je s masovou náplní, ale spolužačka si dala mix a dala nám ochutnat, takže jsem měla i se zelím, houbami a sýrem a všechny byly vynikající. Dělám si chutě.

image host

Fontááány!

image host


Loučím se s Galerií Krakowska, které jsme ale zarputile říkali Vaňkovka (obchodní dům v Brně). Prostě to byla Vaňkovka a tečka. Brno v srdci. :D

Kniha měsíce: ok, kontroluji Goodreads, abych si vůbec vybavila, co jsem četla. :D Koukám, že za březen to nebylo nic moc, ale vyzdvihla bych milou knížečku Dospělost je mýtus od Sarah Andersen. To je čtení na jednu hodinku, ani ne, je to série velmi pravdivých komiksů zobrazujících lapálie dospělosti, ve kterých jsem se bohužel velice našla. Dospělost je fakt jen mýtus.
Za duben je to young adult kniha Uvnitř mé hlavy od Francescy Zappia, kterou jsem přečetla na doporučení spolužačky. Nečekala jsem, že mě čtení z YA kategorie kdy tak dostane. Vypráví o středoškolačce Alex, která trpí schizofrenií, což je v knize popsáno s neuvěřitelným citem a respektem, bez jakéhokoliv tabu. Kniha je navíc napsaná velmi čtivě a člověk ji zhltne ani neví jak. :)
Seriál měsíce: Znovu mi dělá potíže si vzpomenout. Někdy v té době jsem asi sledovala závěrečnou řadu Pretty Little Liars, což byl seriál dobrý jen do třetí série. V tuto chvíli jsem ho přímně řečeno sledovala jen ze zvyku, protože jsem u něj strávila středoškolská léta a chtěla jsem to prostě dokoukat. Ale hodně epizod bylo spíš ztrátou času a závěr seriálu mě nechal netknutou, asi tak.
Taky jsem začala sledovat Poldarka, což je úlně jiný level. To je neuvěřitelně kvalitní seriál plný komplexních postav. Nejvíc se mi na něm asi líbí, jak autor umí bez patosu vyhrotit situace do extrémů a pak sledovat psychologii jednotlivých postav. Právě pomalu končí třetí série, kterou bych označila za trochu slabší kvůli uspěchanosti jistých zápletek a naopak příliš pomalému tempu zápletek druhých. Ale to mluvím spíš o druhé polovině série, ta první začala moc dobře a mé naděje na finále série jsou stále velké. :)
Divadelní představení měsíce: Za březen Chvění, na které jsem šla s velkou nejistotou a nakonec odcházela nadšená, za duben Don Giovanni - však mě znáte, nic netřeba dodávat. :)
Video měsíce:
Tak jo, dám sem dvě velmi kontrastní videa, ať se sama pobavím svým vkusem. Duet Il core vi dono z opery Cosi fan tutte (Plachetka! A taky - Cosi budou od příští sezony dávat v Brně, juchu!).
No a druhé video je Hamilton, hip hopový muzikál a jeho vystoupení na lonňských udílení cen Tony, které Hamilton posbíral téměř ve všech kategoriích. Hamilton a já máme pozoruhodný vztah. Vždycky chytnu strašlivou mánii a celé dny neposlouchám nic jiného, pak na několik měsíců zapomenu, že ten muzikál existuje a pak mě to chytne znovu a na celý náš dům burácí hip hop. Teď jsem zrovna v tom stádiu, kdy burácí hip hop a já pláču nad americkou historií..:D
Můj vkus je vážně "od všeho trochu, ale musí to být divadlo". :D Vysvětlejte to pak někomu, kdo se vás zeptá, co rádi posloucháte. Nemožné. :D


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 4. srpna 2017 v 16:52 | Reagovat

Krakov je nádherný, hrozně ráda bych se tam někdy vrátila. Cítila jsem se tam hrozně dobře.
A ta zmínka o tom, že knihovníci nejsou svatoušci, mě pobavila. Totéž platí pro lingvisty, jak můžu po náročných dvou týdnech v Olomouci, odkud právě s hlubokou bolestí v srdci a pomalu se odplavujícím alkoholem v krvi odjíždím.
Jo a napočítala jsem přesně 4 zmínky mé osoby. To znamená, že si fakt zasloužím dopis! :D

2 Lotte Lotte | Web | 4. srpna 2017 v 22:14 | Reagovat

Který student čehokoliv je svatoušek, když se to tak vezme? :D
Čtyři? Wow. :D

3 Adele Adele | Web | 8. srpna 2017 v 9:15 | Reagovat

Taktéž musím dohánět resty s články. A to jsem myslela, že je zvládnu splnit už v červenci. Měla bych být větší realista. :-D
Společnost na Smetanově Litomyšli se mi taktéž líbí. :D
Přesně, jak jsem ten lustr uviděla, tak jsem si řekla, že by mě nebavilo ho čistit. Ale je moc krásný. :D (A intro z downtonu se k tomu báječně hodí.)
Wow! Ty polobotky jsou úžasňácký!!!
Zajímavé, že se ti podařilo to zpoždění takhle... načasovat na první a poslední den. :D
Áááá, dopis s pečetí je luxusní! Jé a pohled s Carmen... hhhhhhhhhhhmmmmmmm...... nádhera. :D
Noné, kroužková vazba mi připomíná dny na střední, kdy jsme skripta na pajdu museli mít všichni v kroužkové vazbě. Tehdy jsem si chtěla pořídit takový ten dírkovač (ehm, ehm... nevím jak se tomu správně říká) na kroužkovou vazbu, abych si mohla takhle upravit i jiná skripta. Co se týče takového papírování, tak jsem trochu divná. Strašně mě to baví. :D
Tritius mi zase případá jako jméno pro nějakého císaře ze starověkého Říma. :D
Jj, švabach vypadá moc hezky.
Degas, Degas a pan Daaarcyyyyyyyyy!!!!! :D
Haha, nenapadlo by mě popsat Fantoma jako losera bez přátel, ale vlastně máš pravdu. :D
Docela mě překvapilo, že se ve vile smí fotit. Z vily mě nejvíc okouzlilo nádherné piano. Ach, krása, krása.
Hm, po praxi hned výlet do Krakowa. To by se mi taky líbilo. Hlavně návštěva knihoven ve stylu Bradavic. :D
Ano, ano, žádní studenti nejsou svatoušci. Vzpomněla jsem si, jak u jednoho zápočtového testu nám profesor vykládal, jak ztratil iluze o poctivosti studentů, když nachytal s tahákem studenta teologické fakulty. :D :D
OMG, ten slogan nad knihovnou... takhle jsem o tom nikdy neuvažovala. :D
Odkyselování? Eh... knihy jsou kyselé? :D
Jů, bomba výstavka! Ale proč je na poličce s Harrym Potterem Mikuláš? :D
Á, škoda toho divadla. Trochu připomíná Pařížskou Operu. :-)
Z knížek neznám ani jednu.
Pretty Little Liars jsem viděla akorát první sérii a druhou jsem nedokoukala do konce. :-) Ty jsi začala sledovat Poldarka?! Jé, tak to mám hroznou radost! A ještě větší radost mám z toho, cos o něm napsala. :D Třetí sérii jsem nezačal sledovat. Já jsem moc zvědavá, jak pojmou zbytek. Série má 12 knih a vypadá to na velkou rodinnou ságu. Jsem vážně zvědavá.
Opera vs. hip hop. Zvláštní, s Hamiltonem to mám podobně. V jednu bych ho poslouchala v jednom kuse a hned na druhý den na něj zapomenu. :-)

4 Adele Adele | Web | 8. srpna 2017 v 9:15 | Reagovat

Ježišmarjá!!! Pardon za tu délku. :D

5 Lotte Lotte | Web | 9. srpna 2017 v 20:03 | Reagovat

Ani my nemluv, od té doby, co jsem tenhle článek napsala jsem se ocitla zase ve skluzu. :D
Jooo, polobotky!!! Miluju je! :D
Já jsem na zpoždění machr. :D I na minulou praxi se mi podařilo dojít se zpožděním, ale jen jednou a někdy uprostřed, tak to nebylo tak nápadné. :D
Tyjo, tak pro mě je jakákoliv administrativa peklo, to jsem pravý opak. Absolvent obchodní školy jak se patří, hahah. :D
Císař ze starověkého Říma. :D Taky dobrý nápad. :D
S nadsázkou by se tak Fantom popsat dal. Ve vší láskyplnosti. :D
Mě přijde, že se focení povoluje na stále více a více místech. :)
Tak tahák u studenta z teologické fakulty definitivně zničil poslední iluze, které jsem doteď měla. A hodně mě to pobavilo. :D :D :D
Hrozně jsi mě znervózněla a pro jistotu jsem si googlila odkyselování knih, abych se ujistila. :D
Ale ano, papír vskutku může obsahovat kyselé látky, které způsobují, že se rozpadá. Tomu jde zabránit neutralizací těchto ošklivých, vskutku kyselých, látek. :D
Ta výstava byla tak moc random, že jsem se tomu Mikulášovi upřímně řečeno vůůůbec nedivila, protože jsem se nedivila ničemu. :D
Jooo, už jsem dohnala svoji hanebnou neznalost Poldarka a hrozně jsem si nadávala, že jsem ho pořád odkládala. :D Jsem zvědavá co povíš na třetí sérii ty. :)
Za délku se neomlouvej, mě udělala radost. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama