You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Říjen 2017

Fantom Opery Srbsko - fotografie

30. října 2017 v 20:44 | Lotte |  Fantom Opery Srbsko
O Fantomovi Opery v Srbsku, obsazení a prvním náčrtů kostýmů jsem informovala v tomto článku. Nová nerepliková produkce už má za sebou premiéru a my se tak můžeme podívat na fotky.
Tato inscenace patří do té kategorie nereplikových produkcí, která se snaží vymezit oproti originálu za použití moderích prvků. Velmi unikátní je její inspirace rokem 1990 - na Fantoma je to moderna, ale pro současného diváka staromódní.

image host

Nová videa z Tanz der Vampire v Hamburku

28. října 2017 v 23:41 | Lotte |  Tanz der Vampire

Ráda bych upozornila všechny muzikálofily na tento YT kanál, kde se tu a tam objevují audia a videa ze současného Tanzu - to je přímo poklad. :)
Pravda, videa to nejsou úplně nejlepší, ale rozhodně jsou koukatelná. No a když se budete pozorně koukat, objevíte ve sboru i Jana Kříže. :) A třeba se brzy dočkáme videa i přímo s ním jako Krolockem. :)

Videa nezačínají úplně od začátku, ale když si rozkliknete popisky videjí, máte tam napsané, kdy se audio změní na video. :)
No a pokud vás děsí to množství videí - jsou to hodiny, věřte mi, I tried, tak si nechte doporučit úplně poslední datum - 30. 9. - je to točené z největší blízkosti, takže jde hercům nejlépe vidět do tváře a je to jediné datum s TF a (skvělým) Gierem. :)

Tohle bylo poprvé, co jsem si mohla poslechnout Kirilla Zolygina, o kterém už jsem delší dobu četla, a musím říct, že jsem z něj nadšená. Má silný, ale zároveň lehký hlas, který umí zahrát i na temnější strunu. A ty výšky. :) Herecky je všechno, co bych si od hraběte mohla přát. Aristokratický, hrdý, ironický, ve vhodné chvíle i zranitelný a jeho Vor Dem Schloss mě rozesmálo. :)
Maureen jako Sára se mi hlasově upřímně řečeno moc nelíbí, její výšky mi trochu řežou uši. Po herecké stránce je docela zajímavá, je na ní vidět, že s Alfrédem už od začátku intrikuje a vypadá u toho skoro škodolibě.
Tom van der Ven jako Alfred je zlatíčko a já si většinou Alfredů moc nevšímám. :D Má poměrně detailní, uvěřitelné zpracování. Jeho Alfred je naivní, ale není to přehnané a rozhodně není hloupý.

Jana Ammanna střídá David Arnsperger

28. října 2017 v 21:15 | Lotte |  Tanz der Vampire
Jana Ammanna 20. 12. 2017 v roli hraběte Krolocka v německé produkci Tanz der Vampire vystřídá David Arnsperger. Premiéru bude mít v Hamburku, k vidění bude ale i v Kolíně.
My fantomáci Davida už známe jako Fantoma z Hamburku a Oberhausenu.

David měl velmi stylové uvítání do role, s tiskovkou, na které v kostýmu zazpíval Gott Ist Tot a Die Unstillbare Gier. :)


Jan Kříž, druhý český Krolock v německé produkci Tanz der Vampire

28. října 2017 v 21:02 | Lotte |  Tanz der Vampire
Mít českého hraběte Krolocka není od té doby, co máme českou inscenaci, nic zase tak zvláštního, ale mít českého Krolocka v německé produkci je pořád ještě vzácné. Jan Kříž je po Marcelovi Kučerovi teprve druhý.
Dvojnásobný držitel Thálie v Tanzu účinkuje od srpna 2017 jako druhé sólo "Nightmare" (myšleno v Carpe Noctem) a cover Krolocka.
Kříž alternoval Mathiase Edenborna a současně Jana Ammanna.

Ve video jeho Krolocka ještě můžeme doufat, ale na jeho sólo z Carpe Noctem se můžete podívat zde (i když moc koukatelné to zase není, ehm :D):



image host

Tanz der Vampire ve Vídni

26. října 2017 v 21:56 | Lotte |  Tanz der Vampire
Tanz der Vampire 30. 9. 2017 ve Vídni oslavilo své dvacáté výročí. Vídeň tento milník oslavila produkcí od Kentaura, designem původně navrženým pro Maďarsko, poté převzatým Rakouskem a dokonce i Ruskem.
Slavnostní produkce premiérovala s Drewem Sarichem a Dianou Schnierer v hlavních rolích a já si dělám jisté naděje, že třeba budou videa, ale v tuhle chvíli, poučena zkušenostmi, to nevidím zase tak jistě.
Nicméně se můžeme alespoň podívat na video z premiéry, kde je pár záběrů přímo z představení a na fotky. :)





image host

image host

image host

image host

Fotky ze zkoušek "Průhledné barvy"

26. října 2017 v 20:00 | Lotte |  Ivan Ozhogin (Иван Ожогин)
Nedá se tak úplně říct, že by mi chybělo potýkání se s ruštinou, azbukou a Googlem. Ale "Průhledné barvy" je opravdu to nejlepší, s čím můžu přijít. Zkuste mě trumfnout. :D
Jedná se nový muzikál, kde se relativně dlouhé době sejde má oblíbená dvojice ruského muzikálového divadla, Ivan Ozhogin a Natalia Martynova.
Děj muzikálu je založený na literárních klasikách první poloviny 20. století, což je poměrně široký pojem, ale asi můžeme předpokládat, že se to bude týkat ruské litetaruty. Děj je dále popisován jako studie lásky, morálky, lidskosti ve světě rozvoje filmu a kina. V díle se mají střetávat dvě éry očima inteligentních, vášnivých, ale zároveň i tragických hrdinů.
Mimo Ivana a Naty v obsazení uvidíme další známou tvář, Sergeje Khudyakova, kterého známe jako Démona z Oněgina. Sergej v díle nejen účinkuje, ale je i autorem choreografie. Dále je v obsazení Murad Saltaniyazov a Zinaida Nekrasova.

Zcela mimo mísu, když už tedy zmiňuji, že se Ivan a Natalia na jevišti vidí po dlouhé době, nutno také zmínit, že se Naty po velmi dlouhé době vrací i do Mistra a Markétky. Zatím má ale vypsané jen jedno datum, takže to může být "jen" záskok. Jak se z posledních měsíců zdá, role Markétky, původně sdílená hned třemi herečkami, je už výhradně Anastasie Makeevy.

image host

Lottin (ne)divadelní deníček: září 2017

23. října 2017 v 22:20 | Lotte |  Lottin (ne)divadelní deníček
Přišel podzim, konečně začala divadelní sezona a já se snažím nezhroutit ze školy. Prostě takové normální září. :)

image host

K již zmiňovanému začátku divadelní sezony patří zahajovací koncert nové sezony Národního divadla Brno. Zatímco loni jsem měla opravdu špatné místo, ze které jsem viděla tak maximálně nohy účinkujících, letos jsem si vystála místo v první řadě. Hodinu předem vystála. Dedikace. :D Na koncertu promluvil i pan ředitel Glaser. :)

Lotteland 6th Anniversary

23. října 2017 v 20:58 | Lotte |  By the Way

Nebýt toho, že posledních šest let (what) jsem ty články tak poctivě psala, asi bych tenhle milník milého Lottelandu tiše přešla, protože s přibývajícími léty usuzuji, že není nutné kolem toho dělat zase takové haló.
Ale už to beru jako takovou tradici, takže tedy slavnostně oznamuji, že včera bylo mému malému internetovému koutku už šest let. Um. Wow. Nemám slov. Je sice fakt, že moje blogová aktivita už zdaleka není to, co bývala, ale pořád na sebe vcelku dělám dojem. :D
V průběhu loňského roku jsem si udělala menší čistku a prošla jsem si tím psychickým utrpením, jakým je pročítání starých článků, a hodně z nich jsem vymazala. V průběhu této bohulibé činnosti jsem taky dala trochu řádu šílené pohromě, jakou byla moje rubrika Fantoma Opery a roztřídila jsem články podle jednotlivých světových produkcí, a hned mám ze všeho lepší pocit. :D Podobný pokus jsem učinila i u rubriky Obsazení, ale cítím, že tam bude potřeba ještě trochu práce. Taky jsem si říkala, že bych možná trochu rozšířila rubriku (Ne)divadelního deníčku, ale to zatím spíš tak zlehka naznačuju.
Dále už docela finušuju s povídkou (ačkoliv se trápím s jejím koncem, který sice mám promyšlený, ale jsou jisté skřípající detaily) a mám v hlavě další, takže se těším na další svět, který stvořím ve své hlavě.
Závěrem děkovací projev: díky Báře za brněnské dobrodružství, ani to neví, nebo možná ví, ale díky ní jsem si tu zvykla mnohem rychleji a snadněji a DIVADLO, díky Tahmed za to, že je pro mě i přes svoji vytíženost stále ochotná dělat kabátky, díky Adele za její komentáře, na které se vždycky fůra těším, protože vždycky přijde s novým úhlem pohledu a celkově má obdivuhodný přehled, díky Zuzce, že i ona sem stále chodí a vřelé díky za její básnické komentáře, které mi vždycky udělají velkou radost a nakonec díky Eleanoře za to, že se tu stále ještě občas mihne, vždycky mě potěší ujistit se, že tu stále zůstává. :)

A dáme desítku, ne? :D



Bring Him Home - Ivan Ozhogin

22. října 2017 v 16:56 | Lotte |  Video týdne
Nojéje, Ivan tu už hodně dlouho nebyl. (Vlastně ani Lotte v Lottelandu už dlouho nebyla, pšt.)
Ivan už v několika rozhovorech říkal, že spolu s Ježíšem v Jesus Christ Superstar je Valjean jeho vysněná role a jestli se Bídníci v nejbližší době dostanou do Ruska, nepochybuju, že Ivan by byl první kandidát na roli.
Musím říct, že tahle písneň Ivanovu hlasu krásně sedla, s výškami si přímo vyhrál, kvality jeho hlasu ve Valjeanově partu moc krásně vynikají.
Po herecké stránce mu role dovoluje prozkoumat něžnější části lidské duše, které jeho obvykle záporné postavy neprojevují, respektive projevují spíše podprahově.
A byl by v té roli perfektní! Bring Him Home je obvykle spíš taková smířená píseň, Ivan do ní vnesl i hodně bolesti, lítosti, ale i mírného vzteku nad bezmocnou situací a já jen žasla nad tak širokým hereckým záběrem. Ale Ivan nikdy nezklame, žejo. :)

Přeji krásný nový týden. :)



The Dreamcatcher - 31. kapitola

18. října 2017 v 16:26 | Lotte |  The Dreamcatcher
Byla půlnoc, ale dům doktora Colliera od té doby, co v něm Ferdinand málem zabil už třetího panovníka v řadě, nikdy nespal. Domem se bez přestání ozývaly tiché hlasy, rázné vojenské kroky, klapání dveří a útočiště samotářského doktora pod náhlým náporem desítek lidí skřípalo a naříkavě úpělo.
Mercy byla nekonečně unavená, ale nemohla spát. Seděla na posteli v místnosti zalité mrtvolným měsíčným svitem a prázdnýma očima zírala z okna. Tak tady to bylo, ten okamžik polapení Ferdinanda. Přemýšlela, jak se cítí, hledala v sobě pocit úlevy, radosti, čehokoliv, ale vlastně necítila nic. Postavil ji před morální dilema, bavil se na její účet, tak neochvějně jistý vítězstvím. Vůbec se jí nebál, nepociťoval ani setinu teroru, kterou do jejího života vnesl on.
Čas kolem ní se zastavil stejně, jako když byla rusalka. Tehdy to bylo proto, že ve svém nitru objevila veliký, barevný, vzrušující svět, ve kterém byl čas irelevantní. Teď, na druhou stranu, to bylo proto, že byla rezignovaná, apatická, její duše byla pustá.
"Ale já vás varoval," pronesl jemně hlas, který okamžitě poznala, "říkal jsem vám, že je veliká škoda opustit své rusalčí sestry. Jak osudové se zdálo vaše setkání, jejich vzácná přízeň - bylo to, jako by vám bylo souzeno, stát se jednou z nich. Já vás varoval, že až se stanete unavená životem, zestárlá jeho starostmi, nebudou vás chtít."
Mercy Wolanda pozorovala s kamenným výrazem v obličeji, ve kterém se navzdory faktu, že se jí v ložnici zjevil ďábel, nepohnul ani sval.
"Bylo by to tak krásné. Tak snadné a osvobozující. Ale taky zbabělé a sobecké," hlesla po chvíli ticha, během kterého upřeně sledovala tvrdé, ale zvláštně pohledné rysy ďáblova obličeje.