You are enough. You are so enough, it's unbelievable, how enough you are. (Sierra Boggess)

Červenec 2019

Náhradnice - 6. kapitola: Mathieu

17. července 2019 v 13:52 | Lotte |  Náhradnice

Mathieu s rukama založenýma za zády následoval skupinku lidí kráčející po rozlehlé mramorové hale. Rozhodně Titaiřanům musel nechat, že svoji první nezávislou univerzitu pojali ve velkém, ačkoliv měl drobné podezření, že částečná úhrada nákladů musela být financovaná i Twighburgem, protože tohle byl projekt, který si Titairy v tomto stádiu své existence ještě ani zdaleka nemohlo dovolit - to ale bylo něco, co nikdy nesměl vyslovit nahlas, a mohl jen doufat, že o tom pomlčí i Estella.
Ta kráčela v popředí, obklopena budoucími profesory a rektorem, kteří se zdvořile uctivými výrazy svoji královnu regentku provázeli po čerstvě dokončené budově. Ta s drobným úsměvem přikyvovala na všechno, co jí řekli, případně rozvážně položila nějakou otázku, na kterou ji nezajímala odpověď. Mathieu si nepatrně oddechl. Zatím to vypadalo, že ji připravil dobře.

Jak Notre Dame de Paris nabourává stereotypy aneb výběr mých oblíbených okamžiků z muzikálu

12. července 2019 v 17:22 | Lotte |  Notre Dame de Paris
Chci se ještě vrátit k Notre Dame de Paris a více se porýpat v muzikálu samotném, protože v mém prvním článku v této rubrice jsem se věnovala spíše "odlišnosti" tohoto muzikálu, a jak to ovlivnilo jeho různá světová uvedení, takže si beru za povinnost se k němu ještě jednou vrátit. :D Co jsem v minulém článku vyzdvihovala, bylo skvělé vykreslení jednotlivých postav bez jakéhokoliv přikrášlování. Tady je mých jedenáct oblíbených momentů z muzikálu, na kterých je to všechno mnohem krásněji a jasněji ukázáno, než jakákoliv má další slova chvály. :D

Le temps des cathédrales

Mimo zřejmý fakt, že je to moc krásná píseň, mě velmi zajímá Gringoirova role v celém dramatu. V knize je to vedlejší postava s dobrými úmysly, které jsou Frollem zneužity a překrouceny. V muzikálu dostal roli vypravěče, která se snad i trochu nabízí kvůli jeho povolání básníka a vypravěče. Co je ale zajímavé je jeho osobní zapojení do příběhu - na jednu stranu je sám jedním z hráčů v ději, stane se Esmeraldiným manželem, snaží se jí pomáhat kdykoliv to jde, a jako takový aktivně zasahuje do dění, ale zároveň si od příběhu jako vypravěč zákonitě musí udržovat jakýsi odstup, ostatně v písni naznačuje, že ví, jak příběh Esmeraldy skončí, čímž do jisté míry vytváří tzv. zcizující princip. Tato jeho střídavě aktivní i pasivní úloha z něj vytváří skutečně unikátní postavu muzikálového vypravěče. Pro srovnání se nabízí Che z Evity, který do příběhu hlavní hrdinky není přímo angažován, v žádném bodě se jejich životy reálně nestřetnou, a zatímco Evita stárne a chřadne nemocí, on zůstává stále mladý, jeho vklad do příběhu pramení zejména z jeho vztahu k Evě - pohrdá jí, nenávidí ji, zároveň ji však i skrytě obdivuje a lituje a tím reflektuje smíšené názory na tuto ženu, které přetrvávají dodnes. Nebo tu máme Lucheniho z Elisabeth das Musical - ten příběh císařovny vypráví retrospektivně, coby duch ze záhrobí, ale především coby její vrah, jeho a Alžbětina dějová linka se přímo střetnou až na samém konci muzikálu, o to osudovější setkání to však je. Gringoire tak oproti těmto dvěma tvoří ještě další, třetí typ vypravěče, který do příběhu průběžně vstupuje coby aktivní hráč, jindy coby odosobněný průvodce.




Náhradnice - 5. kapitola: Danielle

9. července 2019 v 20:52 | Lotte |  Náhradnice


Větrný den Danielle neúnavně vháněl vlasy do očí, a měla nepříjemný pocit, že musí být celá rozcuchaná. Zato Estella jako obvykle vypadala naprosto dokonale. A kdyby se jí nějakou náhodou jeden vlásek z komplikovaného účesu přece jen uvolnil, alespoň pět dalších lidí bylo připraveno okamžitě zasáhnout. Danielle nepatrně vzdychla. Pozorovala malou holčičku, jak před Estellu klopýtavě předstoupila, s dětskou vážností vysekla pukrle, a předala jí kytičku bílých šeříků. Estella květiny přijala a s neutuchajícím širokým úsměvem, ze kterého ji už musely bolet tváře, holčičku pohladila po tváři. Ta se s výrazem výsostné úcty za dané místo chytila, a úžasem otevřela ústa. Vzápětí s obdivuhodnou rychlostí odběhla, aby se mohla pochlubit rodičům. Estella se už dlouho netvářila tak spokojeně.